Někdy je pro toho druhého nežádoucí...
02.Leden 2008Díval se na ni. Sledoval každý její pohyb. Způsob, jakým si odhrnovalavlasy z čela, jak držela sklenici nebo jak si hrála s pramínkem vlasůmu připadal okouzlující. Miloval na ní úplně vše. I ty nejmenšídetaily.
A ona to věděla. Věděla to moc dobře, a zneužívala toho ve svůjprospěch. Bylo jí vcelku jedno, že on tím ve skrytu duše trpí. Nic kněmu necítila, určitě ne to, co on, tak proč by jí to mělo nějak mocvadit. Byl pro ni jen taková „hračka na hraní“. Za tu krátkou dobu, cose znali, si ho snadno omotala kolem prstu.
**********
Došel za ní.
„Jedeš teda zpátky se mnou?“ tázavě se na ni podíval.
„Hm, asi jo.“ odpověděla jen.
„OK“
Byl s odpovědí spokojený.
Už se nemohl dočkat, až zase budou spolu. Jen ona a on. Nikdojiný. On se těšil, zato ona to brala jako takovou „povinnost“. Nutnoupovinnost.
**********
Seděli vedle sebe. Všude kolem nich byla jen tma aticho. Do toho ticha hrála pouze hudba. Pomalá skladba, která bylatakovou kulisou… Ani jeden z nich nepromluvil. Ona neměla o čem mluvita on nechtěl překazit , pro něho, onu krásnou chvíli. Chvíli, která bymohla zůstat navždy.
Podíval se na ní.
I přes obklopující tmu věděla, že se na ni dívá. Cítila jeho pohled,který ji „pálil“ do tváře. Ach jo, pomyslela si, už zase.. Podívala sena něj.
Naklonil se blíž k ní. Políbili se. Nebo spíš on políbil ji. Ona mu jen nastavila své rty.
Odtáhla se.
Ještě než stihla zavřít dveře od auta, slyšela: „Miluji tě!“ A pakuž slyšela jen bouchnutí dveří. Dlouhými rychlými kroky se vzdalovalaod auta. Sotva ušla pár metrů, pípl jí v kapsy mobil… Smska od něj: „Užje mi po tobě smutno..MT!“ Hodila mobil zpátky do kapsy bundy.
Diví se, že mu to není nápadné… Ksakru! Vždyť se k němu chová taklhostejně, chladně, a on jako by to všechno ignoroval a přehlížel anaivně si nalhával, že je to vše tak jak si to přeje jen on, aby to takvšechno bylo. Ale tohle není ta krutá realita. Ta vypadá zcela jinak,to ví ona…
**********
Sedí doma a nad vším přemýšlí. Nad sebou, nadním.. Cítí na tom všem svou vinu. Měla by dát všemu jasno. Neklamat hoa hlavně neklamat sebe.. Lítost hodit stranou a , i když je to kruté,vrátit ho zpět na zem z té velké výšky, ve které on se teď vznáší. Budeto bolestivý a krutý pád pro něj, ale taky svým způsobem ivysvobození.. Bude to tak lepší jak pro ni tak pro něj. Pro ně oba….
**********
Milovat – krásné slovo pro toho, kdo ho vysloví a ještě krásnější pro toho, kdo ho uslyší. Slovo, které znamená tak moc.
Tolikrát si ho přála slyšet. A teď, když ho slyší, nic jí to neříká. Baco víc, necítí při tom žádné pocity. Absolutně nic. Snad jen trochulítosti. Připadá si tak prázdná. Možná je to tím, že to neslyší od tohosprávného člověka. Od člověka, ok, kterého si to nějakou tu dobu přejeslyšet a pořád nic. Možná si to šetří na tu správnou chvíli. Kdo ví.Snad to již brzy uslyší… Snad….
..............my feelings............ my life...........
napsal/a: smile_holka 23:16 Link
