Užij si Silvestra já někde budu ty budeš tam

každý bude jinde každý nejspíš úplně sám.

Odcházeje se srdcem na oprátce holka pláče,

zase láskou nemůže a zatím veselá neskáče.

Nemám v srdci klid smutno ne žádný mír.

Tak lidi Happy New Year!!!!!!

Padám a nevím co je příčinou toho,

chytí mě někdo najdu někoho?

Je mi smutno a tělo je mrtvé mé,

už to nesnesu dál už néééééé.

Ať se stane cokoliv,

nebude to na obdiv.

Osud není dobrý ke mně to není,

a nikdo a nic to nezmění.

Chci a ani nevím co bych ráda,

možná jen nějakého kamaráda.

Nebo odjet na pár měsíců či roků,

udělat víc než jen pár malých kroků.

Nejsi hoden mého pohledu mého otočení,

jsi póvl nad který nic horšího není.

Nedotknu se tě víckrát ne už nikdy,

dostalo se mi od tebe hrozné křivdy.

Nemůžu ti říct ani písmeno natož slovíčko,

nekouknu se na tebe neotevřu ani jedno víčko.

Se mnou v ničem v životě nepočítej s ničím,

kdybych na to měla sílu tak tě naprosto zničím.

Do života jsi se mi neměl plést vůbec ani na chvíli,

to nemohla být pravda nebo jo či sním-li?

Možno být tolik slepá a mluvit s tebou netvore,

ty prazvláštní nechutný zlý tvore!!!!

Nikdy zapomeň že já vůbec žiji,

tvá necitelnost k lidem mě fakt ubíjí.

Jako malá holčička jsem byla šťastná...Čtete teď můj život,spíš moje přání....Nejsem nějaká blbka ani naivka.Vím,že tím to nic nezměním,ale chci to napsat...Takže,jako malá jsem byla very happy...než přišel den probuzení by se to dalo nazvat...koukám koukám okolo sebe a pozoruji...ten a onen ubližuje..myslela jsem že to je jen sen....že se probudím...noční můra snad...ne...tamto byla pohádka...popravdě mě ubíjí každý  vás kdo ubližuje....nejsem přecitlivělá ale naopak spíš cítím s ostatníma....tzn.že holčina sedící v tramce pláče potichu a usedavě a mě bolí u srdce jen z toho....že si nikdo neváží nikoho jen já já já....toto co popisuji já já já život neni je to jen pohádka přes mrtvoli....to nemá ten člověk srdce či co?....Kdyby se celý svět sebral a staral se i o druhé nemračil se a tak....já dost umírám když vidím toho tolik....hoře a tak co zkusit změnit svět??....když se vám bude chtít nebo tak udělejte to...každý ví co myslím někdo to zavrhne snad alespoň jeden člověk se změní....je to na vás....no  a co babička co jsem ji pustila sednout nepoděkovala ale další co pustím se usměje...pani co pomůžu do dveří s kočárkem poděkuje ta druhá se mračí a kouká na mě jako na svini ale co udělám příště pomůžu jiné....pošlete mě klidně do....něčeho a nebo se změňte....

Kulička se kutálí a neví kam to bude,

neví jestli z ní něco zbude.

Kulička si vybrala cestu svou,

otázka jestli správnou.

Kulička se kutálí a pláče,

radostí neskáče.

Kulička je smutna kvůli životu,

nemá svoji krásnou botu.

Vyměnila kulička botičky,

teď má z nových puchýřky.

Botičky chce rozchodit,

nechce botičky vyhodit.

Botičky pomozte jí trošičku,

netrapte jí její nožičku.

Minulostí jsi byl ,zas přítomnost nás svádí

je to čím?Snad rozverné naše mládí?

Nebo nepohoda u ní tě ke mně žene?

Nevrátím to zpátky ,že ne.

Budeme potichu si užívat oni nevědí?

Oni každou lež snědí..

Nedávno to málem neprošlo,

ale zázrakem bez chyb se to obešlo.

Jednou budeme svoji,

až se ve vztah to naše spojí!!!

Srdce rozdvojené není hezké mít

je lepší jenom s jedním člověkem být.

Jen jednoho mít ráda můžu

ale nevím koho co sama zmůžu?

Odsuzuji sebe samotnou za vše

nepomůže ani zpověď na to mše.

Prý sama se musím rozhodnout

ale jak můžu tohle uhodnout?

A jak můžu neublížit nikomu z nich

jedině že by byla ze mě žena mnich.

Soudím sama sebe soudím a ortel není

kdy se srdce zcelí kdy se to změní?

Láska byla a najednou jsou dvě lásky,

tohle je horší než špatné sázky.

Jednoho trápím sama sebe také moc,

jen se netěším že přijde tmavá noc.

Vědět co je správné tak to udělám,

osud si vybírá každý sám.

Asi zahodím vše a budu utíkat,

setne mi tím život hlavu jako kat.

Proč vždyť já nechci ublížit nikomu

zavřu se a nevylezu z domu.