01.Září 2009,11:12
OTEC JI MLÁTÍ DENNĚ,CHTĚLANĚKOLIKRÁT UMŘÍT,ZAVRAŽDIT SE... ALE MĚLA JEHO A TEN JI TAKPOMÁHAL....ALE PAK JEJICH VZTAH UKONČIL A VZAL SI SVOJE SRDCEZPÁTKY....ONA STÁLE ČEKALA....čekala týden, dva, měsíc! Bolestivěsnášela tvrdé a hrubé rány jejího otce s myšlenkou na něj, že za nípřijde, že ji stále miluje, že ji vrátí svoje srdce...! Seděla naposteli a hrdě zadržovala slzy.... věděla...že NEPŘIJDE. Podívala senaposledy z okna, kde nedávno pršelo a odešla... Nevěděla kam, bylo jito jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestačila pouhámyšlenka na něj, neměla pro co žít!!! Najednou se zastavila před velkýmstromem...stromem který se najednou objevil na prázdné louce....stromemna kterém bylo neznámé lanko....A byla rozhodnutá! Postavila se nakámen pod lanem a dala si kličku okolo krku. Naposledy prosila aťpřijde za ní...aby ji zachránil, vrátil ji jeho srdce, důvod pročžít...Koukla se nahoru, na zatažené nebe a uviděla JI (smrt). Už tam nani čekala, čekala až ukončí svůj život! Natáhla k ní ruku... Stačí takmálo, jen kousíček k smrti! A v tom ho z dálky spatřila. Byl na druhémkonci louky a vyděšeně na ni koukal. Blikla v ní jiskřička naděje....byla tak blízko k smrti.....začala JI naléhavě prosit aby mu mohlaaspoň pohlédnout do tváře! ONA na ni jen pohlédla a zmizela. Stála tamdál a mlčky koukala, jak tam její láska stojí. Proč nejde blíž?? ptá sesama sebe. Natáhla k němu ruku.... Je pozdě, moc pozdě...." špitla.Věděla, že ONA se vrátí....že pro ni přijde! A měla pravdu, vedle níONA stála, a čekala....,,JE ČAS " řekla a natáhla k ní ruku. ,,Ne,ještě ne, on mě zachrání, on mi svoje srdce vrátí!" prosila JI . Aopravdu, šel pomalu k ní. Byla šťastná...přišel! ONA ale nechala rukunataženou a udělala letmý pohyb prstu k sobě...Kluk roztáhl náruč, aona plně rozhodnuta chtěla jít k němu. Kámen, na kterým stála byl ještěkluzký od deště a ona... sklouzla se jí noha, dotkla se JI a........visela. Před očima se jí mlžilo, jen malou škvírečkou v zamlženýchočích koukala na svojí lásku, která k ní běžela a něco volala. Nicneslyšela, nic necítila, všechnu sílu dávala do svých očí, aby zůstalyotevřené... aby ho mohla vidět!! Toho, kvůli kterému tady je, kvůlikterému je teď s NÍ... lano ji řeže to krku, vlasy ji vlají doobličeje, malá škvírka kde ho vidí mizí v dáli. ,,MILUJU TĚ " uslyší odněj ty nejhezčí slova na světě...a pak je ticho, hluboké ticho... nicnecítí, nic neslyší, nic nevidí......nemá oči......nemá život....Neví,že její láska stojí u její mrtvoly a brečí...brečí a v rukách svírásvoje srdce které ji chtěl dát, brečí a prosí o odpuštění, brečí akřičí....křičí svou bolest! Křičí, že nepřišel dřív... že jinezachránil! Křičí, že to bez ní nezvládne, že ji miluje, že se bálpřijít dřív... bál se že ji zlomil srdce!!!Nevěděl že to srdce sesnažila držet i přes rány otce pohromadě....kvůli němu!! Křičí, brečí,prosí, miluje ji....Ale to už ona neví.......... NIKDY TO UŽ NEBUDEVĚDĚT!!
Arssen (229x)
LuciBeruska9735 (4x)
