Jak světlo na konci tunelu,

Jako krásný hvězdný prach,

tak zasvítila tvoje duše,

v těch mých tmavých končinách.

Snad tam bude dlouho svítit,

Snad nehodlá mě ihned zranit,¨

Jepičím svým životem,

Lásku,tu si nespletem.,

Zas šťastná díky tobě jsem,

Příjde mi to jako sen,

Co bude se mi dlouho zdát,

Nejlépe však napořád.

Vždy když blízko k tvým rtům mám

Víš že nejsi na nic sám

Že tu máš mě a já tebe

Podívej se na to nebe,

Jenom pro nás hvězdy svítí

Celý život se v nich třpytí,

A ta jedna, blízko k nám,

Má těď dveře dokořán

Vpustí do nich příběh náš,

Proč se pořád usmíváš?

                                          kde je pro mě láska vším,

                                          tam já tě miluju víc a víc.

                                           Tam na pokraji samoty

                                  já volám na tebe až do úplné němoty.

                                    Tam, kde na tebe myslím pořád,

                                         věřím, doufám,... a sním.

                                          Tam, kde potkám tě zas,

                                            pro mě zastaví se čas.

                                              Tam, v srdci mém,

                                 jsi teď jediný, kdo mi z něj nejde ven.

                               Tam venku v dešti mě kapky přikryjou

                                        a já se stanu navždy tvou.

                                         Tam někde, kde je ráj,

                                     tam jsme už asi dávno spolu,

                                              ty nevidíš jinou

                                   a zasypáváš mě láskou svou.

                             Tam v budoucnu, steskem po tobě

                                 mě láska k tobě třeba zabije.

                         Tam někde, až se jednou blíž poznáme,

                            od té chvíle už budu milovat věčně,

                       dlouze, něžně, ohnivě, šíleně, nekonečně,

                                         vášnivě JEN TEBE

Miluju Tě čím dál víc,
hodinu od hodiny je to silnější,
bez Tebe už nebudu nic,
už nemůžu být šťastnější.

Milovala bych Tě,
i kdybys byl němý,
milovala bych Tě,
vždyť láska se na světě cení.

Mohl bys být slepý,
potichu mě poznávat,
klást jeden nesmělý dotyk za nesmělým,
prosím, chtěj mě poznávat.

Můžeš být cokoliv,
ale vždy buď můj,
můžeš být kdokoliv,
tak prosím, při mně stůj.

Nejsi slepý,
tak otevři své krásné oči,
nejsi němý,
tak řekni, že pro mě se Tvůj svět točí.

Hodiny počítám,
kdy se tohle všechno stane,
už i minuty počítám,
kdy má ruka do té tvé zase spadne.

Miluju tě!

Věř mi to,
v tomhle já neumím lhát,
řeknu ti jen jedno,
lásku já neumím předstírat.

Miluju Tě...

Ale čeho???
Co znamená slovo konec??? Konec blogu.... ...konec dne...
...konec přátelství...
...konec vztahu...
...konec cesty...
...konec dovolené...
...konec prázdnin...
...konec knížky...
...konec stránky...
...konec filmu...
...konec života...

Co to vůbec konec je???
Já si myslím, že možná žádný konec neexistuje...Možná až na jednu vyjímku....
Konec blogu?
Můžu si založit nový... Konec dne ? Začne noc,ráno se probudím a je tu lepší a krásnější den... Konec přátelství???
Určitě si najdu nové kámoše...
Konec vztahu???
Těch ještě bude....
Konec cesty???
Přejdu na další.....
Konec dovolené???
Pojedu příští rok na další...
Konec prázdnin??
Budou další...
Konec knížky...
Začnu číst jinou protože knížek je mocinky moczz...
Konec stránky???
Po stránce následuje další stránka...
Konec filmu???
Natočí se jiný...
Konec života???
Možná bude další...Toto je možná definitvní konec, ale možná ne...Nikdo z nás nemuže dokázat jestli ani nebo ne....

Tak co je vlastně ten konec???

Proč se lásky bojíme?

Proč se lásce bráníme?

To nás všechny zradila?

Ne jen někdo řekl:Utíkejte před láskou stejnak vám to štěstí nepřinese!...

Chci jen jedno přání mít,

Konečně už s tebou být.

Zas být šťastná ve svém žití,

Tebe poblíž sebe míti.

Jenže tenhle krásný sen,

Rozplynul se v jeden den

Tvoje láska patrří jiné

A mé srdce nad tím hyne.

Nejlepší kámoškou mě dál nazýváš,

Mého smutku si vůbec nevšímáš.

Snad jsi mojí lásku ani neviděl,

Když za nocí jsi se mnou bděl.

Všichni okolo to vidí,

Ale chápe jen pár lidí,

Že moje srdce sis na vždy vzal,

Aníž bys mi to tvoje dal.

Plakalo srdíčko,

Plakalo moc,

To druhé mu chybělo,

Tak strašně moc.

Plakalo srdíčko,

Plakalo dlouze,

Kdepak je konec dnes,

Vzájemné touze.

Plakalo srdíčko,

Vzpomínky se vrací,

Pročpak se láska vždy,

Tak rychle ztrácí?

Pláče tu srdíčko

A žalem puká,

Snad se mu nabídne,

Pomocná ruka.

Pláče tu srdíčko,

Komupak patří?

Jen motýl smrtihlav,

Křídly prach větří.

Černá zář, kamenitá cesta
Zrudný monstrum, přátelská gesta
Problému spousty, život který upadá
Kdy slunce u mě ráno zapadá
Pak přišla chvíle, kdy mrtvý byl raději
Stal se zazrák, spatřil jsem naději
Před očima se objevila malá skála
Kam vstoupit se moje duše bála
Jemná slova ze skal se ozývala
Dávala mi odvahu, statečným mě nazývala
Na malém kmeni seděla krásna víla
Která mě provázela, kdy mě naplnila síla
Vyšel jsem z jeskyně štastnější
Kdy celý svět mi byl jasnější
Hledal jsem jí, po tom dlouhém čase
Toužil jsem jí vidět zase
Nebyla ale tu

Malá víla zmizela, nemohl jsem jí poděkovat
Hledal jsem jí všude, po celém světe, ve své duši
Nenacházel jsem jí, má víla mě opustila
Kořeny do mého smutku zapustila...

Láska je rudá jak růže květ,
láska způsobuje že se mi točí celý svět,
láska je sličná dáma v krásných šatech,
láska způsobuje v srdci lidí zmatek.

Láska je rytíř na bílém koni,
láska je milionem zvonků které krásně zvoní,
láska je malíř s paletou,
láska jsou rádci, co se nikdy nespletou.

Láska ta kráska s bílou vlečkou,
láska je věta, která končí zlatou tečkou,
láska je strom života,
díky lásce už nežiji v temnotách!

Šeptala bych ti ta nejkrásnější slova,
pořád dokolečka a znova.
Šeptala bych ti je z lásky,
pořád pokolečka a bez nadsázky.

Šeptala bych ti,co mé srdíčko cítí,
co má rádo,jak se vznítí.
Šeptala bych jak tě mám ráda,
a nejen jako kamaráda.

Šeptala bych ti miluji tě,
lásko má, já chci tě!