Je lepší....   14.Prosinec 2006


Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi. napsal/a: trynitrix 17:54 | Link komentáře (0)




Když jsem tě poprvě viděla, byl jsi mi lhostejný. Na druhý pohled ale jsi ve mně vzbudil to, co zatím žádný jiný kluk. I když jsem s tebou nikdy nemluvila, věděla jsem, že ty jsi ten kluk, kterému se říká Ten PRAVÝ... Psali jsme si a já jsem si tě zamilovávala čím dál více. Vždy mě dokážeš potěšit a rozesmát a nejednou, když mi bylo smutno, vzpomněla jsem si na tebe. Stejně tak když jsem měla radost - chtěla jsem, abys ji prožíval se mnou. Stále si píšeme a já čekám jen na to, kdy se konečně sejdeme. Ano, mám strach, dokonce velký, že při našem povídání nastane ona trapná chvíle ticha, ale pomyšlení, že tě uvidím... Uvidím tvůj krásny úsměv a uslyším tvůj povzbudivý hlas, to mě neuvěřitelně naplňuje štěstím. Nechci tě milovat, protože jak se zdá, ty můj cit neopětuješ, ale nemůžu si pomoci... Je to těžké a někdy mám chuť jen brečet a řvát...Ale stále věřím,že to zvládnu. Že to MY zvládneme... napsal/a: trynitrix 17:25 | Link komentáře (0)




Věděl, že když se zamiluju, udělám pro něj vše, VŠE...
Věděl, že nejsem holka na třítýdenní vztah...
Veděl, že jsem byla schopná se mu celá oddat...
Veděl, že pro mne znamená celý svět...
Veděl, že jsem žila jen pro něj...
Veděl, že ho miluju...

A o to víc, mě to teď mrzí... že to VĚDĚL a přesto byl schopný mi ublížit, moc dobře věděl, jak se k tomu stavím a i přes to pokračoval.

A teď ví, že mi ublížil... napsal/a: trynitrix 14:47 | Link komentáře (0)



Dopis  


Lásko, sedím doma tolik sama a myslím na tebe. Strašně mi chybíš. Nikdy jsem si nemyslela, že to dopadne takhle. Ublížila jsem tolika lidem, ale tobě úplně nejvíc. Do smrti si to budu vyčítat. Nikdy pro tebe nebudu dost dobrá, nezasloužíš si holku, která ti tolik ublížila. Už nikdy tě nechci ranit. Ať už bude náš vztah jakýkoli, vždycky tu budu pro tebe jako ty předtím pro mě. Nikdy nezapomenu na to, cos pro mě udělal a nikdy ti to nebudu moct splatit. Dokázals mi odpustit úplně všechno, a i přes to všechno mě stále miluješ. To je zázrak, vím, že už jsem to říkala stokrát, ale je to pravda. Ty víš, že není moc lidí, kteří mě znají. Ale ty ano, snad víc než moje rodina a nejlepší přátelé, a přesto mě miluješ. Dokážeš mě milovat jako nikdo jiný, i přes to, že mě znáš. Akceptuješ moje bláznivý nálady, směješ se mým úletům, podržíš mě v depresích a snažíš se pochopit moje „rozdvojené“ vlastnosti. Když se ke mně všichni obrací zády, ty na mě čekáš s otevřenou náručí. Teď mi tečou slzy po tvářích, jak mě mrzí moje chování. Bohužel už nejde vzít zpátky. Ale můžu ti slíbit, že se budu snažit. Protože bych mohla ztratit člověka, který mi tolik rozumí. Děkuju ti lásko, za to, že jsi. Miluju tě a udělala bych pro tebe cokoli na světě, jen abych vykouzlila úsměv na tvojí tváři, protože ten mě drží nad vodou.
napsal/a: trynitrix 14:44 | Link komentáře (0)




Možná je už po všem, možná jsme tu příležitost už propásli, být znvou spolu, možná teprve teď nastala ta správná chvíle, kdy se k sobě vrátit - já si nic jiného nepřeju. Píšeš mi - stýská se mi, a já to cítím úplně stejně, tak v čem , v čem je ten problém? Chtěla bych znovu prožívat tu lásku s tebou. Nemuseli jsme ani jeden mluvit, rozuměli jsme si i beze slov. Naše oči spolu mluvily a vždy jsme věděli, co ten druhý chce, po čem touží, co skrývá jeho duše - nebo že bych si to jen hloupě namlouvala?
Když jsem tě potkala, viděla, srdce se mi rozbušilo, málem mi vyletělo z hrudníku. Moje tělo se chvělo jako poprvé, když tě spatřilo, jako poprvé, co jsi mě políbil, jako poprvé když jsme se milovali...
Lásko, chtěla bych tohle vše znou prožívat, i když jsi mě podvedl, miluji tě pořád a dokonce ještě víc než když jsme byli spolu. Jak utíká den za dnem, týden za týdnem, je mi víc a víc smutno a bez tebe ouvej.
Nikdy jsem neprožila to, co s tebou a myslím na tebe každou minutu. Říkám si co asi teď děláš, myslíš na mě či spinkáš...
Je to podivné, když vedu jen monolog a píšu jen. Tolik bych ti toho chtěla říct, vše, co mám na srdci. Není mi už 5 let a vím, že na lásku musí být dva a chtít musí taky dva.
Tolik to bolí, být bez tebe, chtěla bych se ráno zase probouzet vedle tebe, vše dělat společně.
Nevím, zda-li to půjde, ale chtěla bych tě zpět... Vrať se ... napsal/a: trynitrix 14:41 | Link komentáře (0)




Jsem sluncem, zářícím v šedém dni na radostné tváře lidí. Nikdo nepodívá se k nebi na tu zář. Jsem sama. Jsi měsícem plujícím po noční obloze, pluješ mezi hvězdami, které jsou tak chladné, nikdo nedaruje ti vřelých slov, jsi tak sám... Jsme na jednom místě, oba jsme si tak neskutečně blízko,ale nikdy nepoznáme, jaké to je být spolu, jen my dva na celý svět. Lásko, vycházím z obzoru na čiré nebe... lásko, schovej se zas do temnot... napsal/a: trynitrix 14:37 | Link komentáře (0)




Pláču... Protože miluji tvé rty, ale ony už mě nelíbají.
Pláču... Protože plamínky tvých očí se mi stále vyhýbají.
Pláču... Protože mi tě všechno připomíná.
Pláču... Protože na tvůj pohled se těžko zapomíná.
Pláču... Protože o tebe usiluju marně.
Pláču... Protože se cítím na dně.
Pláču... Protože nemůžu být s tebou.
Pláču... Protože mě ruce zebou.
Pláču... Protože mě docházejí síly.
Pláču... Protože není pohádkové víly, která všechno změnit může.
Pláču... Protože mi nedáš růže.
Pláču... Protože se ke mně stále otáčíš zády.
Pláču... Protože jsu neštastná z Toho že tě mám ráda.
Pláču... Protože už nechci žít, když s tebou nemůžu být... napsal/a: trynitrix 14:35 | Link komentáře (0)




Nedívej se na mě,neříkej nic... mlč a vypadni! Nesnáším tě, umíš jen ubližovat, každý tvůj pohled, každé tvé slovo, tvůj úsměv jen další a další jizvy na mém srdci... dělá ti to dobře? Jsi rád za mou bolest? Já tě miluju... že to nevíš? Nelži, víš to až moc dobře... Pořád jen lži! Jsi další z těch, co maj mě jako hračku... pojď ke mě a hrej si... pohrej si se mnou ať nekazíš partu, nezapomeň mě hodit do kouta, ať jsi jako ostatní... chcípni!!
napsal/a: trynitrix 14:22 | Link komentáře (0)




Kolikrát budeme slýchat promiň, už tě nemiluju?
Kolikrát budeme slýchat už se nevracej?
Kolikrát budeme slýchat lež a pohrdání?
Kolikrát tak kolik očí ještě bude plakat?
Kolik vět a slov nebudeme už slýchat?
Pověz mi, lásko, kolik nocí budeš ještě sama spát?
Pošeptej mi ta slova miluji tě, a já mám tě rád. Tak proč si musíme do očí stále lhát. Tak kolik kolikrát?
napsal/a: trynitrix 14:18 | Link komentáře (0)




Stačí minuta,abyste si vsimli človeka,hodina aby vam byl sympatický, den abyste se zamilovali, ale nestačí celý život abyste na něj dokazali zapomenout...! napsal/a: trynitrix 22:33 | Link komentáře (0)


< Novější články | Starší články >