VYSVOBOZENÍ PRO NI

Šťastná já jsem byla,
když Tebe jsem cítila.
Dotýkat se Tebe mohla
a vždy jsem se rozechvěla.

Ty jsi mě však opustil,
naději si mi pohřbil.
Leží tak hned vedle Tebe,
vzpomínka cest mě vždy najde.

Blbé auto, blbý svět,
Vzal si Tě a nechce vrátit zpět.
Je to rok a pořád bolí,
kdy se srdce vysvobodí?

Slzy kanou po mé tváři,
zůstavají na polštáři.
Stále v duchu jsem s Tebou,
ať ve spaní, snění, bdění.
Budu stále jenom Tvou,
přichází mé probuzení.

Zase slyším křik a auta,
světla září jako lampa.
Díky ledu, díky zimo,
vysvobození se mi líbilo.

Do hlavy se uhodila
a na cestu vyparavila
a přece nic necítila.
Hlasy z dálky k ní jen zněly,
odpovědi se nedočkaly.

Rozzářily se jí oči,
viděla jak svět se točí.
Uprostřed cesty,
objevil se kdosi.

Známé rysy, známá tvář,
a ta krásná jeho zář.

Šťastný on a šťastná ona,
láska velká jako voda.
Rok si počkala
a znovu ho objala.
Šťastní oba jsou,
ale pláči se nevyhnou.

Slzy štěstní,
ale i smutku.
Pozůstalí přichází,
přejí si čas vrátit k tomu zkutku.
Ona nechce, je teď šťastná,
rok s rokem a je tu nová srážka.