ZMATEK

V sobě mám snad velkou bouři,
z hlavy se mi teď už kouří.
Něco se teď ve svírá,
prosím, ať to neumírá.
Svírá ale nebolí,
spíš to štěstí nahání.
Když se mi to vybaví,
 kolena se podlámí.
Vyhrála jsem teď už to vím,
snad už nic nepokazím.
Úsměv se teď tajně vkrádá,
láska všechno uspořádá.
Nešťastná jsem byla předtím,
miluje mě teď to vím.