TO...když je špatný den
14.Říjen 2008
na mozkové buňky bubnují...bubnují naň bez prodlení, že dále už tam místo není.....stékají slzy veliké, osamělé a netknuté...........proč je dobro a zlo....štěstí a stesk.....nač hráč má jen divadlo a ty jenom řeč...proč slova už nestačí a myšlenky přehluší.....každý TO dostane....sil už ubývá...nemějme prostoje...dýcháme zaživa.....starosti bubnují, kličkují obratně....dejme jim do rukou hrábě tak netknuté.....ať shrnou všechna varování a čarovná nedělání....ať přehluší hlas podvodu, lítosti a rozkolu........máme zas myšlenky černé, drásají se na povrch...zpívají píseň, co nemá zakončení......nač chtít něco velikého...snad stačilo by malinkého...proč kladou se cíle veliké, když schody jsou tak široké......proč je jednou malá hora a pak zase bílá stěna........kam vytrácí se záře barvy......kam unikají všechny snahy.....snahy o to aby byl den, den bez mráčků a snažil se jen, aby snažil se úsměv na rtech.....tak červených, jak jablko červivé....ten červ nebyl objeven....a tak TO je každý den.....vždy se najde červ...neúprosně sloužící pojídat těla běsnící....tak nedejme ho zaživa ,vždyť zbývá toho většina......buďme zde...ještě chvíli...
autor zuzu-z v 21:09, |
Komentáře (0):
« Domů
Přidej komentář