ZUZU-Z

................blížím se k cíli a co chvíli křičím.........křičím ze snu,jen tak,ta noční můra je už velká jak mrak........probudím se jedině s vůní linoucí se z kuchyně.......upoutá mě převelice......tak nastartuji den.......jedna dva a jdem.....kroky pomalu jen kmitají,hlava šumí myšlením......nejsem schopna rovnice o lásce a panice........nepoznávám a kaji se velice.....ústav zvaný škola je mor jak teď i droga,není jen tak návyková,ale strhá tě vždy do půl těla.......poslední zvonění končí.........jdu dál,kdo by se nadál.....doprava jen tak nestojí,připadám si v ní jak ve zbroji.....jeden přes druhého mluví,jak kdyby byla soutěž o nej lidi.........nevyhraju,nevadí........slunce mě na zádech pohladí.......dojdu pak jen ke stavení........mám tu schůzku?......nikdo tu není?......ale což,vždyť je to jen bdění........domácí práce,vaření,učení a lenošení......aktivity vábivé,ale k blahobytu marnivé........hodinové ručičky tikají..........tik,tik........asi někam spěchají...........tik,tik...........nic víc,nic míň.......pak ulehnu na tvůj klín.......na ten snový ty můj sne a nechám si zdát nový.........