18.Září 2009
Chtěla jsem mu pomoci, ale on sám začal zkracovat pro mě, tak trapnou chvíli...Konečně jsem ze sebe vyrazila "Promiň, já nechtěla.""To nic.", řekl a začal mi vyprávět svůj příběh. "Jmenovala se Niky, vlastně Nikola, ale všichni jí tak říkali. Začali spolu chodit na diskotéce. Líbila se mu, tak ji vyzval k tanci. Potom si dovolil pozvat jí na ,,panáka,,...Připadala mu jako bohyně, kterou zeslal bůh. Druhý den byli spolu na koupališti a tam ji poprvé políbil...Potom nastalo mnoho krásných dní. Chodil jí naproti ke škole, ona jemu k průmyslovce. Chodili spolu ven a po půl roce se poprvé milovaly. Někomu se to zdá jako blbost, ale ONI si věřili...Byli šťastní. Jednou se pohádali, ale netrvalo to ani půl hodiny, a už byli zase usmířeni. Jezdili spolu na koncerty, na výlety. Půjčovali si navzájem svoje věci, kluci a holky nám začli říkat "manželé".Když mi o tom Jirka zvaný MAIK vyprávěl, bylo do pláče. Nedovedla jsem zadržet slzy, plakal i on. Květy lípy a stromy kolem nás byly jedinými svědky naší rozmluvy. Jeho oči vyzařovaly takový smutek a žal, jaký jsem neviděla a nezažila. Bylo to hrozné...Když jí bylo 16 let, chodili spolu právě rok. Oslavovali to s kamarády na chatě, a potom se šli koupat. Bylo to krísné, když celý den a celou noc mohly být sami a spolu plánovat do budoucna...Ráno kamarádi odešli, a oni zůszali sami. Cítili se vté chvíli nejšťastnější na světě. Uplynulo mnoho dní od chvíle, kdy se poprvé spatřili Když Maik dokončoval své vyprávění zpomalil řeč, oči se mu zalívaly slzami. Potom mi začal popisovat ten osudný den...Bylo právě takové vedro a oni se už od předešlého dne těšili na to, jak si vyjedou do přírody a užíjí si další šťastné dny. Jejich kamarádi se nabídli, že je odvezou autem tam, kam jen manželata budou chtít. Odvezli je ke krásnému jezeru...Měla nové džínsy a její vlasy byly krásně rozevláté. Měla je do půl zad. Její tělo se stávalo u jezera hvězdou...
Vložil: -Krista.J.- ¤


Komentáře (2):
  • 19.09.2009 09:49:56, wevisek

    kristy nedherne vy myslena.. upoe se mi to mocko libi...jen tsak dal pokracuj:)