19.Červen 2007, napsal AureliaVozari v 15:26 ... Básně
už nikdy neuslyšíš
tóny hudby
už nikdy neuslyšíš
slova své sudby
všechno je zahlušeno,
ticho všude ječí
zabodává se ti do neslyšících uší
na tvůj hrob tečou slzy
ptají se, proč takle brzy?
na hrobu sedí chlapík a brousí si kosu:
JÁ JENOM KONÁM. TOHLE JE OSUD.
 
Komentáře (2):


V 02.08.2007 17:03:55, AureliaVozari

ahoj, vymyslela, to mělo bejt o jednoom chlepíkovi, co hozastřelili a dělal hodně pro fandy jedný hudební skupiny. já jsem ho nikdy nepotkala, jen jsem o něm slyšela, a tak jsem to radši napsala jen na blogu, mezi ty lidi co ho znali jsem básen nepouštěla, protože jediný "chvály" od nich bych se dočkala ve stylu "ani si ho neznala, tak co o něm píšeš". ale jinak se vícero lidí schodlo na tom, že tadle básen je z mejch asi nejlepší.

V 02.08.2007 16:40:26, Angi

Krasny ..tos vymyslela ty? :)