Zrádná Řeka, část 1
Rádoby hororový příběh, vymyšlen před 4 lety mnou

Bylo to takhle zjara. Prudká povodeň hnala rěku ostřici a rvala břehy. Jidy neškodný potok se změnil ve vražedný živel... Osadníci u jejího středního toku byli na povodně zvyklí, ale ne na takové.. to se stane něco špatnýho, tvrdil stařešina... aby ne, hory jsou zrádné a lidi, co v nich žijí, jsou součástí přírody a rozumí ji líp než my. Tedy stařešina, zkušený jako starý dub, měl pravdu.

"Podívejte, podívejte, tady něco plave!" křikl náhle jeden z koňařů a podařilo se mu vytáhnout věc, co se zaklesla za větev stromu, co spadl do vody. Bylo to malé dítěv kožené vaku. Všichni na něj koukali jako na zázrak.. dítě pokojně spalo. Když si ho lépe prohlédli, zjistili, že je to holčička a že má na krku přívěšek s nefritem, tak jasně modrým, až oči přecházely.A když otevřela ty svoje oči, osadníci žasli ještě víc - měla je stejně tak modré jako drahokam. A pak u sebe měla jsěště nějaký lístek, dopis, vzkaz... Jenže nikdo z osadníků neuměl číst.

"Zejtra to musíme donýst dolu do podhradí k farářovi", dohodli se Osadníci a rozhodli, že dítě nechají i pokřtít. U sebe si jí nechal onen koňař, jak jí našel. Měl ještě syna, co byl o rok starší nez nalezené dítě, tak se rozhodl, že dva mladé lidi dá později dohromady.

Jenže farář se v přítomnosti děcka necítil.

"Není v ní nic dobrého... vidím na její duši tmu... a i ten lístek, na němž je napsáno v modrém kameni je síla, moc, odvaha a život vlastníkův, to téže dokazuje... myslím, že kámen má od samotného ďábla..."

Ale osadníci nevěřili. Jan, co se jí rozhodl se ženou vychovávat, přeci jen donutil faráře děvče pokřtít.

"Tedy dobrá", řekl učený muž, "Ale nedám jí křesťanské jméno. Říkali ste, že k vám přišla řekou? Nuže dobrá, dejme jí jméno ŘEKA. ale varuji vás..."

Nikoho nezastavilo to, že farář druhý den po křtu Řeky zemřel. Aby ne, byl starý. a než se to donese k lidem z hor, obvykle to nějaký ten měsíc trvá...

Řeka rostla, in, jako z vody. Byla doopravdy zvláštní dívka. Měla dlouhé a nesmírně husté černé vlasy, bílou pleť, až nezvykle bílou, do toho ohromné pronikavé modré oči, ostré zuby a byla velice silná. Bylo to na ní divné, někdy se třeba celé dny neukázala doma, a pak se vrátila, a byla tak upravená, jak přišla... i když krásná moc nebyla. nad modrýma očima se klenulo husté černé obočí, co dodávalo její tváři podmračený vzhled. Řeka také skoro pořád mlčela, a když promluvila, vyšel z ní hluboký a drsný hlas. Řeka nejraději jedla maso, klidně i syrové. také nikdo nechápal její dobrý vztah ke psům...