Kdo by nechtěl být nejlepší? Tedy možná ne úplně každý, každopádně soutěživost je zcela přirozenou lidskou vlastností. A nejen lidskou, nýbrž i obecně zvířecí, anebo minimálně konkrétně zvířecí, neb mnohé živočišné druhy a jejich samčí část soutěží o samičky. To jen pro příklad, ve kterém je zřejmé, že na počátku stojí jeden ze dvou nejsilnějších zvířecích pudů, a tedy i lisdkých. Neb nenamlouvejme si nic jiného, než že jsme jen pouhá zvířata s vyšší nervovou soustavou a humanoidní nadstavbou, ten pud je samozřejmě pudem rozmnožovacím. Tím druhým nejsilnějším je pud sebezáchovy. Co je ovšem důvodem k tomu, býti nejlepší v covidu, to vám nesdělím, protože to prostě a jednoduše, ač jsem nad tím dumal, nevím. Napadlo mě se zeptat Andreje Babiše.
Mohlo by vás zajímat: Kam mizí svobodný svět?
Velmi rychle jsem ovšem tuto úvahu zaplašil, neb ptát se na něco "velkého" Andreje je věc zhola zbytečná. Buď vám odpoví na úplně něco jiného, možná vás označí za lháře, anebo je to všechno jenom "kampaň". Tudíž tudy cesta nevede.
Publikoval jsem na jaře v AzaNovinách: #Masks4All – Češi dali světu slovo robot, kontaktní čočky a .. rouškovou komunitní ochranu.
Rozhodným faktem ale jest, že jsme nejlepší v aktuálních přírůstcích nakažených, dokonce jsme již stačili předběhnout Argentinu v počtech úmrtí (opět v aktuálním období) ať už na covid či s covidem, jak kdo chce. To co je ovšem u tohoto "best" zvláštní je ta skutečnost, že většinou ku metě býti nejlepší vede snaha, bez snažení to prostě nejde. Být nejlepší vám nespadne jen tak do klína, i když v tom či onom budete mít nadmíru talentu. V "best in covid" je tomu ovšem v České republice jinak, úplně jinak. Do pozice nejlepšího, premianta, lídra, jsme se dostali nesnažením.
Psal jsem na Arše: Ode zdi ke zdi, bez koncepce, bez osobní zodpovědnosti. Aneb země česká nebezpečný domov můj.
Na jaře jsme též byli "best", tak nějak ale úplně z druhého konce. Jenže s covidem evidentně nejde o jeden mač, o jeden zápas, který by rozhodoval o všem. Na jaře to byl jen poločas, možná třetina, a kdo ví jaká vůbec část. Že bychom s pokračováním mače nepočítali? Anebo jsme byli uchlácholeni a usnuli na vavřínech? Zcela jistě jsme v mezidobí neudělali prakticky vůbec nic, žádná snaha, možná ještě méně a daleko méně než nic.
Třeba byste si rádi přečetli: Hola hola, rouška volá.
Život je jen náhoda, jednou jsi dole jednou nahoře, život plyne jak voda a smrt je jako moře. Tak to zpívali Werich s Voskovcem. Nevěřím na náhody. Ale všichni můžeme věřit tomu, že Češi, Moravané a Slezané jsou nejlepší. Na to jsou data, to je prostě fakt, který nám nikdo neodpáře. V covidu zcela jednoznačně.
Takže i tady platí má odvěká hláška "Každému dle zásluh". A my jsme si to patrně opravdu zasloužili, býti BEST.
Anděl Azazel
(Článek uveřejněný souběžně na blozích Archa X a Aza Fórum /blog Líbímseti/)
Mohlo by vás zajímat: Kam mizí svobodný svět?
Velmi rychle jsem ovšem tuto úvahu zaplašil, neb ptát se na něco "velkého" Andreje je věc zhola zbytečná. Buď vám odpoví na úplně něco jiného, možná vás označí za lháře, anebo je to všechno jenom "kampaň". Tudíž tudy cesta nevede.
Publikoval jsem na jaře v AzaNovinách: #Masks4All – Češi dali světu slovo robot, kontaktní čočky a .. rouškovou komunitní ochranu.
Rozhodným faktem ale jest, že jsme nejlepší v aktuálních přírůstcích nakažených, dokonce jsme již stačili předběhnout Argentinu v počtech úmrtí (opět v aktuálním období) ať už na covid či s covidem, jak kdo chce. To co je ovšem u tohoto "best" zvláštní je ta skutečnost, že většinou ku metě býti nejlepší vede snaha, bez snažení to prostě nejde. Být nejlepší vám nespadne jen tak do klína, i když v tom či onom budete mít nadmíru talentu. V "best in covid" je tomu ovšem v České republice jinak, úplně jinak. Do pozice nejlepšího, premianta, lídra, jsme se dostali nesnažením.
Psal jsem na Arše: Ode zdi ke zdi, bez koncepce, bez osobní zodpovědnosti. Aneb země česká nebezpečný domov můj.
Na jaře jsme též byli "best", tak nějak ale úplně z druhého konce. Jenže s covidem evidentně nejde o jeden mač, o jeden zápas, který by rozhodoval o všem. Na jaře to byl jen poločas, možná třetina, a kdo ví jaká vůbec část. Že bychom s pokračováním mače nepočítali? Anebo jsme byli uchlácholeni a usnuli na vavřínech? Zcela jistě jsme v mezidobí neudělali prakticky vůbec nic, žádná snaha, možná ještě méně a daleko méně než nic.
Třeba byste si rádi přečetli: Hola hola, rouška volá.
Život je jen náhoda, jednou jsi dole jednou nahoře, život plyne jak voda a smrt je jako moře. Tak to zpívali Werich s Voskovcem. Nevěřím na náhody. Ale všichni můžeme věřit tomu, že Češi, Moravané a Slezané jsou nejlepší. Na to jsou data, to je prostě fakt, který nám nikdo neodpáře. V covidu zcela jednoznačně.
Takže i tady platí má odvěká hláška "Každému dle zásluh". A my jsme si to patrně opravdu zasloužili, býti BEST.
Anděl Azazel
(Článek uveřejněný souběžně na blozích Archa X a Aza Fórum /blog Líbímseti/)