Proč ve dne svítí slunce?

Proč v noci svítí měsíc?

Proč jen malou chvíli svítí spolu?

Proč nemůže jeden zářit navrch a druhý dolů?

Proč je to snad rozhodnutí bohů?

Když by kytka byla bez vody?

Proč stávaj se nehody?

Proč mezi lidma jsou jen dohady?

Proč jen v létě rostou jahody?

Když by dítě bylo bez matky?

Proč vetšina má ráda oplatky?

Proč musí být u všeho poplatky?

Proč politici berou úplatky?

Když člověk se zamyslí,

otázka proč je Výsostí....

Když večer sama usínám,

tak na tebe vzpomínám.

Jak krasný to byly chvíle,

když usínali jsme si v náručí.

Teď zas jen čekat kdy přijde ta chvíle,

kdy za okny vítr zafučí.

Když jsme spolu nevadí mi zima,

vždyť s tebou je to vždycky príma.

Nevadí když venku prší,

v nás optimismus srší.

Jo tak za to může snad jen láska...........

Když v noci usínáš,

hlavou den si přemítáš,

ve dne to vidíš černě a bíle,

čekáš až příjde ta chvíle.

Kdy dojdeš k jasnému závěru,

přes dveře tlustou závoru.

Nechceš k sobě nihoho pustit,

do ničeho takého se nechat nutit.

Chceš sama rozhodnout jak to bude,

ne že on řekne a tak to bude.

Říct sama svůj názor a zaním si stát,

když bude potřeba za nej se i rvát.

Nesnáším jakoukoli pokoru,

já chci volnost a stoupat nahoru.

A tak než du spát, v noci přemýšlím,

tak vim že ti stejně v tom ustoupím.

Zato se nesnáším že na mě takový máš vliv,

je to tím že se tě bojím když máš v sobě tolik piv............

Na horách plno sněhu,

každý potřebuje něhu.

Na horách studený vítr vaje,

každý po té něze prahne.

Na horách vločka padající

já po pohlazení volající.

Na horách lavina řítí se dolů,

když lásku mám letím přímo vzhůru.

Hory se mění v krásnou pláž,

já zas brzo uvidím tvou tvář.