No začneme pěkně od začátku. Proč zrovna tyhle slova jako popis článku?? Čtěte dál a možná objevíte, proč je tomu tak. Rozebereme co bylo asi tak před dvěma měsíci mého života.

   
    Žil jsem v rodinném půl domku, se svým bratrem a taťkou, bohužel né už se svou mamkou která se nedávno přestěhovala do Otrokovic. Byl jsem kratší dobu bez práce a ve Zlíně nebylo pořádně co dělat, jen jsem si trochu přivydělal v minulé práci a na brigádě na Masters of Rock. Doma nebylo většinou co jíst a nákupy se neplánovali, doma panovala lehce nepříjemná atmosféra, ale to u nás bylo vždycky. Lepší bylo vždy někam vypadnout. Měl jsem jen kamarády z Rokecu a pár lidí ze základky apod. Tak takhle to se mnou bylo.
 
    V tu dobu, chtěl jet zrovna můj kámoš Pepa do Prahy, za svojí novou přítelkyní se kterou se seznámil přes net a často si s ní dlouho telefonoval. Dohodl jsem se s ním že pojedu taky. Vzali jsme to vlakem, stálo nás to asi 198 korun s nějakou slevou do 26 let. V Praze jsme se sešli s jeho dívkou (snů) a později i s jejími kamarády. Z toho jeden z nich (Jrika) mi, po to co jsem se s ním bavil a pověděl jsem mu něco o tom že hledám práci a tak podobně, řekl že bych mohl dělat tesaře, že bych si mohl vydělat 150 Kč/hod a že shánějí zrovna lidi, vše se naučím a ze začátku budu jen podávat ostatním věci. No tak tahle nabídka mě opravdu zaujala, kde jinde bych si mohl vydělat tolik peněz. Řekl jsem že do toho půjdu a že se objevím co nejdřív. Ještě jsem se ptal Pepovi přítelkyně zda-li se mu dá věřit v tom co řiká a pak jsem si ještě jednou ověřil jeho nabídku. Do Zlína jsem se vrátil s pocitem, že tohle je ta šance a měl bych jí využít....

    Začal jsem tak trochu plánovat co a jak, kde budu bydlet?? Né u sestry, tam bych to nevydržel.... tak si seženu nějaký podnájem. Na internetu jsem viděl mnoho nabídek.....no, najdu si byt až budu v Praze. Bude to lepší, aspoň uvidím na čem se domlouvám. :) Zatím budu pobývat u sestry, však brzy půjdu do svého, ještě jsem si jednou zavolal tomu Jirkovi a znovu si pro pořádek ověřil zda všechno platí. :)

    Tak takhle začíná moje strastiplná cesta, do naší matičky Prahy. V sobotu jsem se přemístil vlakem do Prahy. Vlekl jsem sebou jeden velikánský bágl s oblečením a ještě jeden batoh. Vystupoval jsem na Vršovicích, abych to měl blíž k ségře. No bohužel zas tak blízko to nebylo, tahal jsme ten bágl s tím batohem několik set metrů, po schodech a do kopce. : / Poté co jsem si uložil věci a trochu si odpočinul jsem napsal sms Jirkovi, ten den se mi neozval druhý den jsem mu napsal znovu a pak i zavolal. Po nějaké době jsem mu znovu zavolal. Celý den mi to nebral. :( OK, tak teď jsem byl v Praze ale neměl jsem žádnou práci. Nevěděl jsem co mám dělat. Ségra už z toho byla celá na nervy, ona je takový nervas takže to jde vždy vidět. :( Proto jsem u ní nechtěl být a taky do mě furt ryla! Pro mně k nevydržení. No, když jsem zjistil že z té dohodnuté práce nic nebude nastával pro mne problém. A jak z toho ven? Nazpátek nepojedu, přeci jsem sem nejel pro nic za nic. Začlo hledání nějaké brigády. Ale bez internetu je takové hledání nulového rázu. :( Takže jsme zašli do jedné kavárny. A hledali jsme na internetu. Slovo hledat je v množném čísle, protože ségra je taky v Praze a bez práce, dělá tu zatím po brigádách než si něco najde. No, dohady (menší hádky) se sestrou v tyhle dny zhoršovali.

    Mezitím jsem si hledal nějaké ubytování. Abych měl na vše větší klid. Většinou však přeš nějaké známe ze Zlína a jednoho kámoše z Trutnova (Romana). Sem tam jsem se ještě pokoušel dovolat Jrikovi, ale marně. Nakonec se mi ozvali nazpátek z jedné brigády na kterou jsem se hlásil, že mám dojít k nim do agentury na pohovor. Ten dopadl dobře a na další týden jsem měl dojít přímo na místo pracovište a tam podstoupit další pohovor. Ten samý den jsem šel ještě do internetové kavárny a od Romana jsem dostal ICQ na jednoho týpka (Tomáš) co by měl v bytě volno.Domluvil jsem se s ním že se setkáme na Andělu před McDonaldem a poté se půjdeme podívat na ten byt. Tomáš došel značně propocený v černé košili a v černých kalhotách. Jo ten den bylo dost vedro. :) Vyrazili jsme tramvají na zastávku sídliště Barrandov. Během jízdy jsme se bavili o tom jak jsem se dostal do Prahy a kde teď bydlím apod. Cesta trvala asi 18 minut. Celé Sídliště bylo před nedávnem postaveno. Takže jsem se mohl těšit na úplně nový byteček. Tomáš tu pobýval jen občas, on sám byl z Prahy a byt byl jeho rodičů. Byt byl jednoduše zařízen, měl tu ledničku sporák postele sedačku dva stoly a několik skříní, plus koupelnu, jediné co mi tu znatelně chybělo byla pračka. :) Hned se mi tu začalo líbit, jen to bylo trochu dál od centra. Dohodli jsme se že mu budu platit tři tisíce za měsíc a první splátku mu dám až budu mít dost peněz, abych neživořil. Nastěhovat jsem se mohl buď hned nebo až za týden, protože jel pryč s rodinou tak by tu nebyl. souhlasil jsem že si vezmu klíč a už se nastěhuji. Byl jsem rád že vše ten den tak dobře vychází. :) Ještě tu noc jsem si pobral všechny věci od sestry. Sestra byla trochu zaskočená tím že mi dal Tomáš klíče a že tam týden nebude. Pak ještě měla blbé narážky na to že mně znásilní že tohle není normální a další tomu podobné. I tak jsem vyrazil už ten den přespat do pro mne nového bytu. :) Cestou jsem se seznámil s jedním klukem který se zrovna rozešel se svojí holkou. Strašně se mu chtělo povídat a cítil se hrozně, však to většina z vás zná. :( Tak jsem si s ním povídal a vzal jsem si jeho číslo že si někdy někam zajdeme, když tu nikoho neznám. :)

    Konečně jsem před bytem. Strkám klíče do zámku a otevírám. Ještě tu noc si dávám koupel, bylo to najednou perfektní, konečně jsem měl klid. Měl jsem kde být a po pohovoru bych měl i další peníze na to abych tu mohl zůstat. :) Musím teď co nejdřív domů a pobrat si další oblečení a věci které tu chci mít. :) Druhý den (sobota). Jsem si prošel kus barrandova, zjistil jsem že hned u baráku mám potraviny a další menší obchůdky. A trochu do kopce je dokonce nějaký menší aquapark. K odpoledně jsem vyjel vlakem zpátky do Zlína.

    Tu část jak jsem do jel do Zlína co jsem tam dělal apod. a to jak jsem se vrátil zpět do Prahy nebudu rozebírat bylo by to strašně zdlouhavé, musel jsem toho ztihnout hodně, protože jsem sám nevěděl kdy se zase objevím ve Zlíně. No jen aby jste tenhle článek nečetli dva dny. Do bytu jsem si nastěhoval počítač stolek k počítači a televizi. Na pohovoru jsem prošel a měl jsem tím zajištěnou brigádu na dva měsíce a to jako assistent tester pro Komerční banku.

    Co bude teď? Sám nevím. Pořád chci provozovat akrobatický rokenrol, to je jeden z mých snů. Musím si tu taky najít stálou práci a když se mi to dařit nebude budu dělat brigády. Nějak to zvládnu. ;)

   Jak to cítím já sám? Je to vlastně taková příležitost, která by se mi asi nikdy nenaskytla, teď jsem v Praze, ale byl bych tu někdy, kdyby nebylo těhle okolností?? Já sám jsem radši konzervativnější, mám rád, když mají věci svůj řád a radši nic neměním. Dá se říct že jsem se přizpůsobil o to líp. :)

    Ponaučení..... jj zase jsem někomu věřil i když jsem ho moc neznal, já už jsem takový, já se ani moc měnit nechci, jsem stále ten samý kluk, už jako od základky, jen o něco starší a taky ukecanější. Ale stále svůj. :) Je ještě jedna věc, která mě mrzí. Každý má lidi, kteří jsou mu blíž. A se kterýma se často baví. To odstěhování prověřilo taky to kdo je můj přítel a kdo ne, zrovna jeden, kterému jsem hodně věřil mně hodně zklamal. Luke nechápu tvoje chování!!! Taky bych chtěl tímto poděkovat, Romanovi, díky němu mám kde bydlet. Bez toho by to nešlo, díky Romane, máš to u mne. ;)

   Jinak i když se to nezdá a nemám na vás často čas, všichni mi chybíte. A až budu moct, tak za vámi zase do Zlína přijedu. ;) Mějte se.

    A co vy, kteří jste překousali celý článek. Jaký na to máte názor??? Pleas, když už jste se dostali až sem, tak mi napiště aspoň nějaké slovo k tomuhle článku. Díky.