Chytla mě strašná depka.....Není nic kladného na co bych si vzpomněl a pomohlo mě to znovu vstát......Jsou věci co si člověk ani tak neuvědomuje, co ho bolí i když jako kdyby o nich nevěděl, takové věci co skrývá sám před sebou a když si je dokáže přiznávat o to víc ho to bolí.......kamarádi jsou, ale kdo je tvůj opravdový kamarád a kdo si na to hraje komu věřit a komu NE!! Problém je že věřím všem, všem co potkám věřím, ale sám vím že nesmím, ale já nechci nikoho nemít rád, tak je mám radši rád všechny......Už zase myšlenka na nevědomost, bezcitnost a další podobně osvobozující pocit, které nemám nechci mít a zatím je to něco co by mi pomohlo, kdybych byl jiný tak by bylo vše jinak, ale ono to není jinak a já se s tím v poslední době pomalu nedokáži vyrovnat, když beru všechny východiska, tak už mě napadají jen věci co bych neměl udělat a doufám že je neudělám, možná jsem v poslední době troska, ale né snad až tak....