Moc prostoru tu člověku nenechají k vytvoření jednoho zápisu :)

Potkali jste někoho zajímavého, má pár chyb, některé Vám možná trochu vadí, ale co, to se spraví, ne, já to spravím. začnete si toho dotyčného přetvářet k obrazu svému, nejdříve nenápadně, vyzkoušíte co můžete a co ne a pokud ten druhý není dost pozorný a nebo typ člověka, co si do svých věcí nenechá mluvit, tak se začne pomalu měnit. a vy jste spokojeni, povedlo se odstranit co jste chtěli. a ve vsi te vaší spokojenosti najednou ten druhý přestane dělat co chcete, vaše dřívější metody na něj neplatí, zase se začal bavit více s přáteli. Už nedává vašim slovům takovou váhu a buď vy a nebo ten druhý to ukončíte. nechápete co se děje? jen přišel na to, že se utopila jeho identita ve vašich představách o tom jak má vypdat a rozhodl se zas najít sám sebe, protože ho/ji dusilo porad plnit neci představy a očekávání.
Nikdo se nezmení celý. Možná na chvíli ano, ale to jací jsme, jaký máme temperamnet, to nikdo nezmění. takže sochaři a modeláři, vraťte se zpět ke kamení, dřevu a modelíně.

Celé je to jako sportka. Někoho potkáte a buď vás zaujme hneda přeskočí to - což je ta neslepější forma - na tu já asi čekám :) a nebo se z Vás stanou přátelé a vznikne něco časem, což je asi nejlepší, protože z 50% víte do čeho jdete :) je to jedna z mála věcí, nad kterou nemáme vůbec žádný vliv. nevíme kdy ho/ji potkáme, kde a za jakých podmínek to vše proběhne....