Každý máme tu svou odpověď o které jsme přesvědčení, že je ta správná. Možná by neškodilo se na stejnej problém podívat očima druhých, pokud se jich rovnou nezeptáme, jak to vidí. Mluvím tu o vztahu muže a ženy. Uvedu pár nejčastějších příkladů - podle mě nejčastějších.
Váš poslední partner byl pravý opak toho, co potřebujete. Ze začátku ok, ale pak jste zjistili, že je to úplně někdo jiný. Rozchod byl nevyhnutelný, ať už byl z jakéhokoliv důvodu: alkohol, drogy, nevěra, lhaní, nasílí apod. Ten další musí být pravý opak. Chci hodného a trpělivého partnera. našli jste přesný opak, nepije, nekouří, je moc milý/á a je hodný. Časem zjistíte, že by Vám nevadilo, kdyby občas něco provedl a nebo zlobil apod. začne Vás to štvát, ta jistota, že ho máte. Vždycky jsem si myslel, že všichni hledáme jistotu ve vztahu a nebo ne? Chcete zažít zas nějaký "adrenalin" tak ten vztah ukončíte a jdete dál.
Jste ten hodný partner. Své drahé polovičce spníte co jí na očích vidíte. Snažíte se vyjít ve všem vstříc i když je to na úkor vašeho pohodlí. Očekáváte to samé nasazení i s druhé strany, ale nějak neřichází. Někdy vás to mrzí a přijde Vám, že ten druhý je sobec, ale přejdete to. Jednoho dne slyšíte, přesně to co jste nechtěli. Zasloužíš si někoho lepšího než jsem já. každý jsme dospělý a umíme se o sebe postrat, teda ten kdo je dospělý. To že budeme pořád dělat maximum pro druhého akorát způsobí to, že mu to zevšední a začne tho zneužívat a ztratíme u něj hrdost. To si myslím já.
Máte již dlouholetý vztah a jste spokojeni. Sice tam už není ta Vášeň jako dříve, ale máte se rádi. Znáte se, své chyby a berete je. Zvykli jste si na sebe. Občas je to trochu monotonní, ale to se asi stává všude nebo ne? A pak to přijde, partner Vám přizná nevěru. Dost to s vámi otřese, nevíte co dál, protože ho/ji milujete. Možná odpustíte, ale myslím, že to stejně dlouho nevydrží. ta nedůvěra už nezmizí a krachne to na výčitkách a obavách, pokud neuděláte to samé. a nebo to zas udělá ten druhý, když už jste jednou odpustili, můžete zas ne? Tohle bych asi nerozchodil a ukončil to. Důvěra je přeci základní stavební kámen vztahu a já bych neměl na čem stavět dál.
Vztah berete jako zaplnění nudných chvil, kdy zrovna není fotbal v TV a nebo jsou kámoši v práci. Nuda, tak co te´d? tak zavolám holce a něco podnikneme. Nahodná nabídka k sexu vždy potěší, žijeme jen jednou, tak proč toho nevyužít. partnerka se o tom přeci nedoví ne? partnerka je vždy až na druhém místě, přestože vím, že ji to ubližuje. na každého jednou dojde a tento typ lidí vyřídí partner do kterého se sami zamilují a on jim udělá to samé.
Milujete ho/ji, ale on si na Vás dělá čas, jen když se mu to hodí. Vztah Vám přináší více bolesti než radosti a tu jen ve výjimečných případech, kdy jste spolu a tvrdí Vám, že bude všechno lepší. Ale nebude, víte to oba, jen vy ale milujete a je težké to ukončit, ten druhý nechce, tomu to takhle vyhovuje. A vy chcete zůstat hračkou?
Potkali jste fajn člověka, je pohledný/á, bystrý, podobných zájmů, cítíte z toho celkem klidný nekonfliktní vztah, tak proč to nezkusit? Sice ho/ji nemilujete, ale třeba se to časem změní. jdete tedy do toho. Vše je fajn do doby, kdy přijde někdo další, kdo ve Vás probudí ten plamen, který doutnal a čekali jste, že ho probudí ten současný partner. Neodoláte žáru a jdete za hlasem svého srdce.
Druhá strana stejného příběhu: jak jste ho/ji uviděli, věděli jste, že to je ten parner pro Vás. Probudil ve Vás něco, co jste ještě nezažili a jste šťastní, že jste spolu. Najednou se pomalu partnerovo pozornost k Vám vytrácí a cítíte, že je směřována jinam. Než zjistíte příčinu, oznámí Vím, že přišel někdo, kdo v něm vzbudil něco, co s Vámi neprožil a odchází. Nejdříve však tahnul současně oba vztahy, než se ujistil, že ten nový klapne, přeci nepustí ten klidný vztah jen tak? Dost sobecké tohle nemyslíte?