Tak především píšu kvůli mý delší časové prodlevě. Týden jsem byl na Pradědu v Jeseníkách na lyžích. Bylo to fakt úžasný, až teda na pár věcí.
 Taky píšu protože už tenhle web jede rok a má 1. narozeniny!!! 
Pamatuju si jak to začínalo úplnejma hovadinama jako "deník",
 až se to dopracovalo do takových mých postřehů z mýho "života".
Vim počítal jsem že se tady vypíšu o tom, jak to bylo strašně fajn ten rok, ale dneska fakt ne-e.
 Dalším důvodem je že ve čtvrtek 21.2. (tento o jarňákách) hrajeme na festíku, bohužel víc o tom nevim, protože to vim od čtvrtka, ale dnes večer už budu vědět víc snad.
 Budu upřímnej, článek dneska stojí tak za hovno, protože se se mnou rozešla osoba, která pro mě znamenala všechno, takovou
 potkáte jednou za život.
Jsem si jistej že si tohle číst bude, nebo se o tom dozví nějak jinak, ale mě už je v podstatě všechno jedno, takže jen ať si to přečte. Vlastně ani nevím důvod, o to hůř mi je. Odporný peklo, připomíná mi ji všechno na co se podívám, o ničem jiným než o ní se mi nezdá. Dokonce zavřu oči a vidím ji. U poslouchání muziky myslím na to,
 jak jsem s ní byl.
Není se mnou ani řeč, podívej se mi do obličeje a možná mě ani nepoznáš, jsem v odporným šoku. Vubec, zajímalo by mě, jestli jsi někdy někoho milovala a ten někdo by ti řekl: ,,Je mi to líto...", jak by ti bylo? Jako mně teď...
Edit:
No až dneska jsem si uvědomil co jsem psal, asi to nebylo zrovna moc pěkný... No každopádně bych ti chtěl poděkovat za ten vztah, poznat jaký to je. Vim že nám to trošku skřípalo, ale miloval jsem tě jako žádnou jinou. Promiň za to jakej jsem byl a díky.