V kapse drobák poslední,
na zemi leží stovka,
náladu mi pozvedni,
řekni jaká je tvá schovka,
zvedáš, zvedáš jí velikou silou,
bojíš se, diváš se kolem sebe,
jsi tichý né jak smotorovou pilou,
zima tě už od hladu zebe.
Držíš tu bankovku ve svých rukou,
nechápeš jakse ti tam vlastně dostala,
srdce všem chudým v okolí puknou,
protože jen z tebe bude zas ožrala...
   Byl jsi chudý a hladový, nová šance však nastala,
někdo jiný, ale teď ji tam hledá,
když se ti do ruky ta stovka dostala,
čas už se bohužel vrátit nedá!
Potácíš se ulicí úplně na mol,
už tě zase drží pevně v rukou,
za vše může svině alkohol,
nervi v tobě divně cuknou.
   V hlavě ti běhaj blbý nápady,
máš chuť v autě jen tak se projet,
to jsou výplody vožralý nálady,
kam chceš tak na mol sakra dojet!
 Rozbiješ okýnko bílý mazdě,
ujíždíš daleko odsud,
na všechno už je teď příliš pozdě,
sahá ti na záda tvůj osud,...
Do teď žil jsi život v pohodě,
potom přišla strašná chvíle,
kvůli tobě došlo k nehodě,
slyšíš jenom lidský křik kvílet,
ten křik se ti v dálce zeslabuje
a ty přestáváš pomalu vnímat,
tvé srdce se zastavuje
a bude naždy asi dřímat...