Jedna ze zastávek Turné pro radost byla i v Ostravě, a tak i místní skokani měli příležitost vidět na živo dvě české moderní skoro legendy. Lístek jsem si koupil den před akci a podle info na netu jich bylo v prodeji ještě sto a jestli jsem si dobře všiml, prodávali se i na místě. Početné davy lidí se tlačili do haly a někteří se venku psychicky připravovali.

Jako za mladých časů jsem se poctivě vybavili dobrým čučákem a zakempili nedaleko u policejní stanice. Poldům o to očividně nevadilo a raději se věnovali hlídání přechodu, aspoň jsme mohli v klidu upíjet. Většinou jsem lopli už venku a to co zbylo jsme pronesli přes neschopnou ochranku. Pitný režim je třeba dodržovat.

Jako první vystoupil Divokej Bill, kteří hned ze startu potěšili luxusním zvukem a taky správnou dávnou starých songů jako třeba Žoldák, Čmelák, Svatá pravda, Plakala a taky pár novějších songů, které neznám, protože u Billa jsem pořád tak dva roky pozadu. Skvělá světelná show, velké obrazovky a celkový výkon kapely stál opravdu za to a v pauze bylo dost času dát si ještě nějakké to pivo a rychle dopředu.

Obrovský nápis na podiu dával jasně najevo, co přijde a počet lidí rapidně zhoustl. Zhruba půl na půl staré a nové songy z Mydlovaru rozhýbaly dav jako kdyby měli sedm a jednu zelenou. Já se takhle rozhodně cítil a tak jestli si vzpomenu na nějaké songy tak Aidu, Život je takovej, Nanosekunda a samozřejmě nemohla chybět Kovárna a song o paní Špotákové, na chvíli jsme si připoměli olympiádu a pomalu šli do konce. Doufám, že se tady zase brzo objeví a nejlíp opět v Porubě.