Už je to rok a tři měsíce, co se Pro-Pain ukázali v Ostravě, aby oslavili svou 15letou existenci a představili album Age of Tyrany. Tentokrát přijeli předvést své úplně nové cd No end in Sight, které je trochu jiné než všechny předchozí a jak už to tak bývá, někteří fanoušci ho nepřijali nijak zvlášť dobře a ti druzí na něm zase zcela uletěli. Já patřím mezi ty, kterým se líbí, ale předchozí bylo určitě mnohem lepší.

Tentokrát sebou nepřivezli žádné zahraniční hosty, ale jen death metalovou smečku Blood obsession z Orlové    a grind rock´a´roll G.O.R.E  z Karviné. Začínalo se hodně brzo, už v 18:00 a tak jsem k Aréně dorazil někdy před půl šestou, jenže jsem vevnitř nechtěl strašit tak brzo a tak jsem se usadil na zídce hned naproti letní zahrádky, abych si dal pár chlapáckých doušků z vína. Nebyl jsem jediný, zídka byla docela slušně obsazená a každý klátil svou oblíbenou značku. Hned jsem si všiml že s návštěvností to nebude až tak šílené jako minulý rok, kdy to byla hlava na hlavě. Mezi popíjením jsem ze vnitř slyšel zvukovou zkoušku Blood obsession a už mi bylo jasné, že todle žádná zásadní pecka nebude. Než začli stihl jsem žáhnout na baru pár piv a šel jsem se podívat, co předvedou.

Začli hodně od podlahy, žádná romantika ani nic podobného, na to tady fakt dneska nebylo místo, ale na mou vlnou se rozhodně nedostali. Upřímně bych řekl, že to nemělo ani hlavu ani patu a tak nějak to znělo jako kravál s típkem, který do toho grcal jako lolitka po dvou litrech vína. Celé jejich vystoupení sledovalo jen pár zvědavců a já šel radši na další piva a nechal je, ať si tam dělají, co chtějí.

Dalším na řadě byli G.O.R.E a to je už úplně jiná kategorie správně řízlého kravalismu. Todle bylo jejich třetí vystoupení, které jsem viděl a už zase potvrdili, že jsou to frajeři. Od začátku do konce naprosto stoprocentní výkon, umocněný zpěvákovýma seskokama mezi pogující fanoušky. V Aréně se už začalo dělat pěkné horko, ale všem to bylo jedno a nikdo nechtěl, aby odešlí z podia. Těmhle klukům se v poslední době daří, nedávno předskakovali Dying Fetus a teď Pro-Pain, už se těším, kdy je uvidím znova. A doufám, že to bude zase před nějakou hodně dobrou peckou.

Teď byla na řadě trošku delší pauza a Aréna se hodně slušně zaplnila, kdybych měl tipovat tak tu bylo tak 300 natěšených, zpocených a čekajících lidí. Ve frontě na baru jsem si vystál další pivo a šel jsem se provětrat ven. Venku jsem poznal zajímavou partu z Bolatic a potlachali jsme o koncertu Sick of it all v ostravské Tančírně.

Po pauze jsem ještě rychle stihl lopnout jednoho pivsona a akorát, co jsem dopil, se na podium za nehorázného řevu dostavili Pro-Paini. Nevím přesně, kterou skladbu odstartovali pogovací maratón, ale jednou z prvních byla UnAmerican, Can you feel it, In for the kill a Foul taste of Freedom. Jak u nich bývá zvykem, songy hráli plynule jen s malými přestávkami na vydechnutí, kterých bylo třeba, protože ty piva a horko, nejdou moc dohromady. Jako první song z nového alba představili pohodovou Hour of the Time. Na to zpěvák Gary poznamenal, že jsme si všichni to nové cedko určitě všichni stáhli, ale že je mu to jedno. Na to ještě poznamenal, že ten strašnej Litovel leze fakt rychle do hlavy, to teda můžu potvrdit :) Koncert se chýlil pomalu ke konci a jako přídavek ještě nasadili novou Let the blood run through the streets a bombičku z předchozího alba All for king George. Pro-Paini zase potvrdili pověst legendy amerického hc a já mohl dát poslední pivo na cestu a totálně propocený jsem se vydal domů.