Hopes die last

Ty jo...jsem vážně sobec..Pokazila jsem co se dalo...Teď už čas nevrátim,abych to neudělala,prostě se to stalo a nikdo z nás to nemůže jen tak přehlížet a zahodit...Teď už s tim nikdo nic neuděláme...Mrzí mě to,zklamala jsem sama sebe i tolik lidí okolo jen kvůli tomu,že jsem milovala...sobecky milovala....Bolí mě to,že jsem ublížila lidem,na kterých mi opravdu záleželo...Bolí mě,že příjdu o něco,bez čeho si nedokážu představit život...Sere se to všechno,jak doma,tak s tim nejkrásnějšim,co jsem měla...Sere se to,ano sere a všechno vlastí chybou...Neprosim Tě o odpuštění,jen Tě prosim,aby jsi se ke mě neotočil zády...Neprosim Tě o odpuštění,jen Tě prosim,aby jsi nezapoměla na to dobrý..Člověk dělá chyby,aby se naučil,že ohěň pálí a voda teče...nechci říkat,že když ztratim Tebe,jako kamaráda,ztratim všechno,protože těch kamarádů mám víc...Ale ztratit Tebe je jako ztratit kus sebe..prostě ne!Ani sit o nechcio představit...Nemůžu přijít o část mýho života....Nemůžu přijít o opravdovýho přítele,to prostě NEMŮŽU

...i když už to tak možná je,ale já si to nepřipouštim a ani nepřipustim...Prostě bez Tebe už tu nemá nic cenu...!