Hopes die last

*jen čti..čti až do konce a až pak to pochopíštak nějak jsem si třídila učení a našla jsem tam pár zajímavejch věcí...Možná by Tě to mohlo zajímat..

ČÁST 1:

Nevim,kde začít,nevím čím začít...je to všechno těžký,je těžký vysvětlit to někomu,kdo to nezažil,kdo to nechce chápat...Kdyby každej veděl,jak to začalo,kdy to začalo a čím to všechno je...ale skoro nikdo z Vás neví...a to naší chybou...to my jsme to takovou dobu tajily a všechno skrejvaly...Jen kvůli tomu,že já hraju na Ty druhý housle,kvůli tomu,že jsme to všechno braly jako flirt...Už je to několik měsíců,co tohle trvá,ale nikdy před tím jsem to nebrala jako teď...a myslim,že on určitě taky ne...Před tím jsme si sebe nevážili,nevěřili jsme si a bylo nám jedno,co děláme...ale jak šel čas a my se víc sblížili,poznali sami sebe,všechno se začalo měnit...Poznala jsem,jakej opravdu je,že neni to,co o něm každej říká,poznala jsem ho tolik,že jsem si bez něj nedokázala představit život...začali jsme spolu trávit všechen náš volnej čas,každej den spolu,pořád jsme se smáli,bylo nám hezky i bez nějakejch dotyků a toho všeho,začali jsme si maximálně věřit...Všechno je založený na důvěře,on ví všechno o mě a já o něm,pomáháme si navzájem a já pomalu zjišťuju,že se stal mojí závislostí...Každej den s nim naplňuje můj život,to on mi ukázal tu správnou cestu,ukázal mi jak krásný je žít,ukázal mi,kdo za to opravdu stojí...Za to mu neskutečně moc děkuju,za to všechno jsemmu vděčná,za to všechno je můj svět,za to všechno bez něj nedokážu žít,za to všechno h tolik miluju...I přesto,že on svobodnej není i přesto,že mám Verunku ráda,i přesto,že mi n ní záleží,bych jí ho vzala...je to hnusný,já vím...Taky vím,že já budu ta svině,která za všechno může,ale můžem za to oba...To všechno bych udělala jenom samou láskou k němu...láska vládne nad lidskými vztahy a jak každej z nás poznal,jen tak se jí poručit nedá...Láska je mocná,někdy je krásná,někdy ale bolí,láska je v životě strašně moc i když vždycky něco zničí...Možná tohle někdo z vás taky zažil a možná mě pochopí...když ne,tak snad někdy...

ČÁST 2:

Musim s tim zase začít,abych mohla udělat tlustou čáru za tím vším...Včera jsem slyšela a viděla to,co jsem neměla...Možná měla,ale bylo hezčí a lehčí žít v těch mejch iluzích a snech...Nevim,co si teď myslet,nevim,co jsem si od toho slibovala,nevim,co jsem od tebe čekala...Jenom jsi mi potvrdil to,co o Tobě všichni říkali...Díky Tobě se mi teď zhroutilo úplně všechno,všechno to krásný se zbořilo jak domeček z karet...Změnil jsi mě,změnil jsi mi život,s Tebou se změnilo všechno...Víš myslela jsem,že jsem konečně potkala někoho,kdo ví co chce,někoho s kým by to mělo cenu a někoho,kdo mě jenom neoblbuje...BYL TO OMYL!...Tolik jsem si na tebe zvykla,tolik jsem Ti věřila a všechno mi tolik vyhovovalo...Zažila jsem s tebou krásný dny i noci...Nechtěla jsem,aby jednou přišel ten den,kdy to všechno skončí,protože mi bylo tak krásně...Budou mi chybět ty tvoje prasárny,střílení holoubků a podobně....dostala jsem se do toho s tvojí pomocí,ale vyhrabat se musím sama...Nepřekousnu to,že se líbáš a spíš s jinejma holkama,to,co každý píšeš...a už vůbec se na to nedokážu dívat...Poznal jsi,jaký je to,být sám,co je to bejt svobodnej a dělat si,co chceš...Tak Ti jenom můžu přát,aby jsi si to užíval,tak jak Ti radila Janča...Já už na víc nemám...ano v tomhle jsem srab,slaboch...Ublížilo jsi mi a tolik to bolí...Už jenom kvůli těm Tvejm slibům...Věděla jsem,že to nebude navždy,že to jednou skončí,ale netušila jsem,že to skončí zrovna takhle...vim,že Tě to bude mrzet,že na mě budeš zase zkoušet oblbováky...Mě to taky mrzí,ale už Ti na nic neskočím...kamarádi bejt můžem,ale nebude to jako dřív..nikdy to nebude stejný...No nic měj se...A třeba někdy na koncíku...

Tohle všechno bylo pro něj...jen jsem mu to nikdy nedala přečíst...Je to zamnou,to je jasný...ale jednou takhle z nudy jsem projížděla historii...a přišla jsem na to,že ta moje herečka vlastně neví,jak to vzniklo a když jsem pak našla tohle,tak jsem se rozhodla,že Ti to tady napíšu...Vim,že už jsme si to tak nějak vyřešily,ale chtěla jsem,aby jsi to věděla...Snad Ti tohle k něčemu pomůže...A co jsem zjistila JÁ?...no...Docela jsem přišla na to,že ON za to všechno nestál...a jsem ráda,že jsem na to přišla..sice pozdě,ale přece...na jednu stranu mi je líto tý mojí Chezunky,protože vim,že je to s nim těžký,ale na druhou stranu,jsem ráda,že ho má,protože s nim jsi šťastná...Neříkám,že je špatnej...U mě jenom jako kluk klesl někam k bodu mrazu...to,co jsi mi udělal ve mězůstane...a já už aspoň vim,že jako kluka si Tě už nikdy,NIKDY nepustím k tělu!!!ale jako kamarád máš u mě v srdíčku místo...který tam bude vždycky...Kamarád jsi skvělej a vim,že jako kamarád nohy nepodkopneš...Tohle mě u Tebe těší...No to je snad všechno,co jsem Ti chtěla říct..Vlastně néé...ještě jednou Ti chci říct PROMIŇ..protože už nikdy Tě nechci ztratit