Feddy

V životě existuje plno záhad. Únosy mimozemšťanů, ženská logika, kam opravdu jdou naše daně, pyramidy, ježek v kleci, a další. Ale troufám si říct, že jednou z největších, je prapodivné mizení ponožek. Aspoň teda pro mě.


Pojďme přímo k věci. Na sklonku minulého roku jsem si za mrzský peníz koupil pět párů ponožek – černých a naprosto stejných. Po několika měsících nošení a praní jsem s hrůzným výrazem zjistil, že z nich mám už jen páry čtyři, plus jednu nebohou a osamocenou chudinku, ke které jsem nebyl schopen najít kamarádku. Poslední ponožka totiž není k nalezení. Prostě zmizela, vypařila se. Prohledal jsem naprosto všechno (podíval jsem se i pod postel), ale ztracenou ponožku jsem nenašel. A co je nejhorší, nestalo se to poprvé! Stačí jen otevřít šuplík se spodním prádlem a nespárovatelných ponožek je tam hned několik. Přitom dám ruku do ohně za to, že každá z nich měla původně svoji vlastní sestřičku. Nemohu se zbavit konspiračních teorií..

Kam se sakra v bytě, o rozloze čítající se na metry čtvereční, můžou zašantročit ponožky velikosti jedenáct a půl? Rozum opravdu zůstává stát. Prohledal jsem úplně všechno, ale nic jsem nenašel.

Pochopte, ponožky se prostě logicky jen tak ztratit nemůžou. Není jak. Sundám je z nohy, hodím je někam na zem do špinavého prádla – odtud putují do pračky a pak se suší. Ponožky nemají nožičky, aby utekly. Nemají ani ručičky, aby vzaly za kliku a vyrazily na zkušenou s rancem buchet přes rameno do širého světa. Ale přesto nenávratně mizí! Někdo a nebo (bojím se pomyslet) něco je určitě musí krást.

Zkoušel jsem na to jít postupně. Mám dvě nohy a na nich stejný počet ponožek. Sundám je a ihned hodím do koše se špinavým prádlem. Tady se těžko ztratí. Odtud putují přímo do pračky. Teoreticky se mohou zakutálet, ale prakticky není kam. Navíc ponožek velikosti nedospělého jezevčíka by si někdo stejně brzy všiml.(o silném odéru nemluvě) Takže je buď žere pračka posílena anaboliky z calgon teamu a nebo se vypaří při sušení. Jiná, reálná možnost asi není.

Nebo mi snad chcete tvrdit, že existují ponožkoví skřítci, kteří ponožky kradou? Ale, proč by to dělali? Nějak mi nejde na mysl, že takoví skřítci v noci ostřížím zrakem (a v plynové masce) scanují zem a jakmile narazí na moji ponožku, šup s ní přes rameno a hurá do svého kutlochu ji pěkně schovat do truhly – a potom ji na ponožkové burze směňují třeba za vlněné podkolenky mé sousedky. I když, to asi ne, protože ženám se ponožky neztrácejí. Alespoň jsem o tom neslyšel. Možná ty jejich nejsou tak cenné, jako pánské, nevím. Ale co jsem se tak poptával kolem, nepřiznala se ke ztrátě žádná dáma, zato však nějakou ponožku postrádali skoro všichni dotazovaní muži.


Pokud někdo dokážete záhadu mizejících ponožek vyřešit, podělte se v komentářích. Rád bych si totiž konečně koupil i několik různých párů ponožek, bez obav, že je za chvilku opět nespáruji.

Víte jak správně v sexu na muže?

Vždycky se divím, proč tolik žen dělá neustále ty stejné chyby v přístupu k mužům při sexu. Proč chlapa tak často nesmyslně „smyslně“ hladí, proč neumí vzít jeho penis pořádně do ruky? Bohužel, obrovská spousta žen neví, jak se chlapa správně dotýkat a dělají to špatně při mazlení i při milování. Proč asi? Možná je to proto, že jim ještě nikdo nikdy neřekl, jak na to a tak soudí podle sebe. Proto jsem se rozhodl stručně sepsat ty nejčastější chyby, které dívky dělají.

Muž není žena

Muž není žena, a proto na něj nelze jít stejným stylem. Žena zpravidla nemá ráda, když se jí muž hned hrne do rozkroku nebo se sápe po prsou. A tak zatímco žena se dostane do varu tím, že se jí muž jemně a něžně dotýká, laská ji po celém těle a vynechává klín (nechává si ho na konec), u mužů je to jiné. Plno jich je nejcitlivějších především v rozkroku. Tomu místu se proto dlouho nevyhýbejte, nenechávejte ho bez dotyků. Zajeďte tam. Ovšem tyhle dotyky musí být silnější. Jemné hlazení bříšky prstů není ono, někdy to dokonce lechtá a to opravdu není ideální cesta ke vzrušení. Přitlačte, klidně vezměte i jeho penis do ruky, nebojte se toho. Muži potřebují tvrdší stimulaci. Až potom chlapa můžete hladit jinde a on se bude těšit na další doteky. Až potom se můžete schválně jeho rozkroku vyhýbat, nebo ho zase jen na vteřinku vzít do ruky a opět, jakoby nic, cestovat prsty po jeho těle někam jinam. Uvidíte, že po tom prvním silném doteku bude přímo „prosit“, a nastavovat se vám, abyste pokračovaly.

Bradavky

Osobně moc nechápu, proč se mužům tolik dívek sápe po bradavkách, hladí je a olizují. Jen malé procento mužů totiž takové chování vzrušuje. Plno chlapů není na bradavkách citlivých jako žena a už vůbec ne při tak jemném dotýkání prsty a jazykem. To že při hlazení bradavky ztvrdnou, neznamená, že to chlapa bere. Chcete-li je laskat, přitlačte. Ale jestli si nejste jisté, že se mu to opravdu líbí, tak se raději na jeho bradavky příliš nezaměřujte a věnujte spíše pozornost jiným částem jeho těla.

Penis není květina

Penis není květina, a proto se nedrží zlehka dvěma prsty. Dotýkejte se ho celou rukou, nejlepší je vzít ho do dlaně a prsty kolem něj pevně obtočit.
Penis není květina, tak nemusíte mít obavy, že rychle uvadne, když si s ním budete hrát. V tomto případě je to totiž přesně naopak.
Penis není květina a tak se k němu nemusíte chovat přehnaně jemně v obavě, aby se náhodou pod silnějším dotykem nezmačkal. Jemnost není na místě. Přitlačení chlapa neporazí, ale vzruší. Nebojte se při pohybu ruku kolem něj více sevřít, nejlépe, když přejíždíte přes špičku.
Penis není květina, takže s ním neškubejte, jako byste jej chtěly utrhnout. Křečovitý pohyb rukou po penisu není příliš vzrušující, ani se penis „nedojí“ jako kráva. A už vůbec není třeba lámat rekordy za nejrychlejší honičku. Nezáleží totiž ani tak na rychlosti, jako na správném stisku.
Penis není květina, a proto nemusíte mít strach, že opadá, když si budete hrát s jeho vrchní částí. Nejcitlivější je totiž na vrcholu, takže pohyb ruky pouze někde u kořene je zcela k ničemu.

Orální sex

K tomuto tématu mám jen dvě zásadní připomínky. Asi nejdůležitější je pomáhat si při něm i rukou, pouze pusa nestačí. A hlavně u toho schovejte zoubky, penis není párek v rohlíku.

Erotické prádlo

Erotické prádlo je skvělá věc, ale ženami někdy podceňovaná. Neuvědomují si totiž, že pro muže je žena v pěkném prádle rajcovnější, než kdyby tam ležela úplně nahá. Nahá žena znamená sex, žena ve spodním prádle znamená tajemství a erotiku. Překvapte muže v pěkném spodním prádle a uděláte mu radost. Na oplátku si s vámi bude dlouho a s potěšením hrát. Stane se zaujatým průzkumníkem a vůbec nebude vadit, že znovu objevuje co už má na vás zdánlivě dávno probádáno. Procestuje vaše tělo svými prstíky, bude vás něžně hladit a než z vás to prádlo sundá, věřte, že bude úplně promočené.

Hlazení

Uvědomte si, že muži potřebují při hlazení spíše tvrdší přístup. Vyžaduje to někdy pádnou, takřka „chlapskou“ ruku, takže se nebojte přitlačit či stisknout. Přílišná jemnost je na škodu. Také se chlapovi nebojte sáhnout na zadek – je to jedna z jeho velmi citlivých erotogenních zón, na kterou ženy občas zapomínají.

Slovo závěrem

Je jasné, že všichni muži nejsou stejní. Každému se samozřejmě může líbit něco jiného, takže se nebojte nechat se od něj vést, případně se ho zeptat, co a jak má rád. Zkuste naslouchat řeči jeho těla a nespoléhejte se jen na to, že když mlčí, že se mu to asi líbí. Komunikace je důležitá, ale musíte hlavně umět přijmout i kritiku a vědět, že není vyřčena proto, aby vám ublížila, ale aby vám ukázala správnou cestu.

Je zajímavé, jak se muži dokážou vymlouvat proč nemohli sbalit nějakou holku, místo toho, aby to zkusili a vymlouvali se potom. A tyhle vytáčky slyším denně kolem sebe.

Proto zkusím tři nejčastější výmluvy uvést na pravou míru, aby bylo zřejmé, že jediná překážka, která vám brání ve sbalení, jste vy sami.

Nevím co mám říct

„Hele to je ale pěkná holka.“
„Tak běž za ní a sbal ji.“
„Ale já nevím, co jí mám tak asi říct?“

Vzpomínám si, jak jsme jednou na základní škole psali slohovku. Přímo v hodině na nějaké vymyšlené téma. Pár jedinců se chopilo pera a psali a psali. Ostatní koukali do kolem sebe a na papíře neměli ani čárku. Učitelka se na ně podívala a zeptala se, proč nepíšou. „Nás nic nenapadá, my nevíme, o čem máme psát.“, stěžovali si. Učitelka se jen usmála a řekla: „Tak napište o tom, že nevíte, o čem máte psát!“

To stejné je i při balení. Jestli máte pocit, že když si připravíte první větu, máte vyhráno, jste na omylu. Stačí nějaká neočekávaná odpověď a jste nahraní stejně jako při recitaci básničky, když vám vypadne verš. Raději se seberte a běžte k holce. Nepřemýšlejte nad ničím, tím se jen stresujete. Dojděte k ní a pozdravte ji. Nemáte co ztratit. V té chvíli vás něco určitě napadne, a pokud ne, přiznejte se, že se vám moc líbí a vy nevíte co říct. To vás trošičku nakopne a posune v konverzaci dál.

Snažit se být rádoby vtipný, když se na to necítíte, je blbost. Raději s pravdou ven.

Pokud máte strach, že budete koktat a nic ze sebe nevypravíte, tak tomu nevěřte. Situace vás donutí. I kdybyste tam stáli jako solný sloup, je to lepší než neudělat nic. Za prvé, holky nemají centrální databázi "loserů", do které vás zařadí. A za druhé si o vás rozhodně nebudou myslet, že jste ubožák. Tak přemýšlí muž, ne žena. Ať uděláte cokoliv, nebudete na tom hůř, než když budete holku jen z povzdálí pozorovat.
Co když se jí nebudu líbit?

Mýtus: Jste škaredí a stojíte za houby. Každá holka vaše kvality pozná pouhým pohledem a hned vás pošle k šípku – blbost.

Nikdo to nepozná, kromě vás. Jste tak dobří jak se cítíte. Myslíte, že vás holky posuzují podle toho, jak vypadáte? Kdepak. Sice to hraje určitou roli, ale pokud se osmělíte, dostáváte bonusové body oproti ostatním soupeřícím. A tyhle body vám většinou zaručí vítězství. Sedět na prdeli a hledat výmluvy je blbost. Lepší je překřičet svoje rozbušené srdce a holku aspoň oslovit.
Co když se ztrapním

Mýtus: Každý neúspěch bude roznesen po celém městě. Všichni si na vás budou ukazovat prstem, že jste naprostý ubožák, co si dovolil balit nějakou holku Holky jistě čekají, až se ztrapníte, aby vás roznesly na kopytech.

Po pravdě neznám žádného kluka, o kterém by si holky povídaly, že je chudák, protože je balil. Ale znám plno kluků, kteří jsou k smíchu, protože po holkách z povzdálí pokukují a nic nedělají.

Uvědomte si, že svojí aktivitou nemáte co ztratit. Když to nevyjde, tak vás nikdo nepomluví, protože jste to podělali. Nikdo si na vás nebude ukazovat prstem a nebude se vám smát. Pokud však neuděláte nic, budete pro holky prostě „divní“, protože si vašeho pokukování všimnou.


Těch výmluv by bylo mnohem víc. Třeba „Určitě je na prachy.“, když vidíte nějakou pěknou holku. Toho jsem už slyšel plno, ale jen párkrát jsem viděl někoho, jak to doopravdy zkusil.

Další výmluvy: „Ona jistě někoho má.“, „Dívá se po někom jiném.“, „Je to blbý, teď si povídá s kamarádkou.“, „Raději ještě chvilku počkám.“, atd.

Jak se říká, mít stovku a nemít stovku je dvě stě korun rozdíl. Stejně to platí při mít holku a nemít holku. Prostě, kdo nehraje, nevyhraje. Raději buďte hráči, než sr**i. Však vy víte...

K napsání tohoto článku mě vedly nejen některé vaše komentáře na toto téma, ale hlavně můj kamarád, který právě prožívá docela těžký rozchod a prochází si nejrůznějšími stádii.

Rozchod je jako úmrtí. Když někdo umře, vzpomínáte jen na dobré věci, které jste s ním prožili. Stejně tak je to s rozchodem. Jakmile sedíte doma sami, míhají se vám v paměti jen dobré zážitky s vaší partnerkou. Ty ve vás vyvolávají emoce a vám je z toho strašně. Cítíte, jak byla vaše bývalá výjimečná a zjistíte, že jste ji velmi milovali a začínáte hledat chybu, kvůli které se s vámi rozešla. Tento postup je ale velmi špatný. V kombinaci s alkoholem je dokonce vražedný. 


Na rozchod se nedá jen tak zapomenout. Možná to nechcete slyšet, ale na svoji bývalou nikdy nezapomenete, pokud jste s ní strávili nějaký čas. Nejde přece smazat jen tak pár let vašeho života. Smazali byste i kus sebe a životních zkušeností.

Pozitivní věc je, že vás to časem přestane štvát, přestanete u sebe hledat chybu, porovnávat jiné holky s bývalou a začnete žít. Na bývalou nezapomenete, jen na ni nebudete myslet.
Ideální je, znovu se zamilovat, a to rychle. Jenže v tom je u mužů kámen úrazu. Chlap se napřed musí oprostit od bývalého vztahu, než začne mít další. Nabízím vám pár pravidel, po kterých se z rozchodu rychleji dostanete.

Po rozchodu se vypovídejte

Po rozchodu je dobré sehnat si někoho, kdo vás bude chvilku poslouchat a vy mu o tom řeknete. Uleví se vám. Pokud takového člověka nemáte, běžte se někam vykřičet, vybrečet. Neduste to v sobě. Nahromaděné emoce z vás musí ven.
Jste-li v depresi, nepijte alkohol

Tohle je nejdůležitější pravidlo. Hodně mužů po rozchodu pije a tím se totálně psychicky zničí. Pokud si myslíte, že s alkoholem zapomenete, tak to jste na velikém omylu! Alkohol totiž prohlubuje deprese. Začnete se obviňovat, litovat. Budete mít pocit, že život za nic nestojí, že nemá smysl. Nechlastejte, bude vám lépe.

Poznámka: Zvláštní je, že na tuhle radu nikdo nedá, dokud si to nevyzkouší.

Proč je on lepší?

Klasická otázka, kterou si pokládá každý kluk, kterého opustila přítelkyně kvůli jinému. Chlap prostě začne poměřovat. Ten druhý je jistě hezčí, bohatší, má ho delšího… atd. Ale tak holky nemyslí. Nejsou to žádné závody. To že vyhrál nějaký druhý bývá třeba jen proto, že mezi vámi a bývalou už city ochladly. Ten druhý není lepší než vy, nepoměřujte se s ním. Hledání důvodu „proč on“ vám bere sílu a totálně vás může zlomit, když se dozvíte, že žádný takový důvod být nemusí. Nemusí být hezčí, bohatší ani porno herec. Stačí, když byl ve správný čas na správném místě a dal vaší přítelkyni to, co jí chybělo. Ale to už nezměníte. I kdybyste se snažili být hodnější, dokonalejší, tak to nic nezmění na faktu, že je konec.

Myslete i na špatné věci

Jak jsem zmínil v úvodu, po rozchodu myslíte hlavně na krásné chvíle s vaší přítelkyní. Podívejte se i na tu druhou stranu. To, jak jste se k sobě chovali ke konci vztahu, to jak s vámi někdy jednala, to čím vás štvala.. Každá mince má dvě strany, tak vyrovnejte misky vah. Možná zjistíte, že ten váš vztah nebyl až tak ideální. Možná zjistíte, že to co jste si idealizovali není tak krásné.

Neseďte doma

Sedět doma a užírat se je pěkná hloupost. Navíc to užírání ve vás může vypěstovat pocit, že všechny holky jsou špatné, a že vám stejně všechny ublíží jako vaše bývalá. Věřte tomu, že špatné všechny nejsou.

Zkuste se občas jít pobavit a rozptýlit se. Najděte si koníčky, běžte si zacvičit, budujte kariéru. Prostě něco dělejte. Tak nebudete stále myslet na bývalou.

Je samozřejmé, že rozchod bolí. Není nic nenormálního, když o tom přemýšlíte a mluvíte. Té bolesti je potřeba se zbavit, uvolnit ji ze sebe. To vám pomůže vrátit se do života.
Ona je špatná, protože má vztah

Hodně kluků nedokáže pochopit, proč ona má vztah a oni ne. Zatímco vy doma sušíte hubu, ona si určitě užívá s novým klukem. Jenže pozor, tahle představa je trošku mimo. Vy jí závidíte sex, který ona má a vy ne. Závidíte jí, že jí jde všechno snadno, protože je holka. Ona má přítele a vy jste sami. Z toho plyne, že všechny holky jsou svině a kurvy. Zatímco vy truchlíte, ony si užívají. No zkusme si to trošku uvést na pravou míru.

Uvědomte si, že holkám nejde o sex, takže jim ho nemůžete závidět. Navíc, vy kdybyste chtěli, můžete si taky užívat. Jenže vy nechcete. Plno lidí si raději stěžuje, než aby s tím něco udělalo. Je to základní lidská vlastnost, stejně jako fakt, že za svoje chyby viní ostatní. Holky nejsou svině, protože si užívají sexu, zatímco vy se užíráte. Zaprvé si sexu neužívají, holky nemají sex jako prioritu. Zadruhé, tyhle myšlenky vám novou přítelkyni nenajdou.

Balení

Pokud se na to necítíte, nikoho nebalte. Ale holkám se nevyhýbejte. Neberte je jako potencionální vztah, jen si s nimi povídejte. Když je nebudete srovnávat a posuzovat, tak vám nebudou vadit. Stranit se jich, je chyba.

Zahoďte nenávist

Pokud necítíte nenávist ke své bývalé, třeba za to jak vás opustila, pomůže vám, jí a sobě odpustit. Ať jste si udělali cokoliv. Nenávist vás pořád drží a nutí vás na ni myslet. Vím, že se mi to krásně říká, ale vážně to pomůže. Je lepší se s tím vyrovnat, než s tím bojovat.

Uvědomte si, že to, že si našla vaše bývalá nového partnera, není zpravidla žádný osobní útok proti vám. Nesnaží se vás tím ponížit, ani vám jinak ubližovat. Nejspíš se jen našel někdo, s kým je jí pro tuto chvíli lépe. Možná bude svého rozhodnutí litovat, možná ne, ale to vás už nemusí zajímat.

Chci se k ní vrátit

Nepotěším vás, slepované vztahy nemívají dlouhého trvání. Nemá cenu ztrácet síly v boji, který je předem prohraný. Stejně si to ale musí vyzkoušet každý. Hlavní problém slepovaných vztahů je, že navážete tam, kde jste skončili. A to je průšvih. I když byste se snažili vzít vše od začátku, vrátíte se brzy do vyjetých kolejí.

Je hloupost držet se myšlenky, že nám dobře může být jen s jediným člověkem, možná nám to krade šanci na skutečnou lásku a štěstí.

A víte jak se pozná, že jste se už s rozchodem vyrovnali a jste v pořádku? Jednoduše, už o bývalé nebudete mluvit, vůbec vám nepřijde na mysl. Je to naprosto přesná definice. Dokud jste ještě zaháčkovaní, tak na bývalou myslíte a mluvíte o ní. Ale to přejde.

Držím palce, tímhle si musí projít jednou každý. Abyste mohli rozchod přežít, musíte si ho prožít. Nejde to přeskočit, jen urychlit.

Hodně mužů má v hlavě představu dokonalé partnerky: „Pěkná, štíhlá, inteligentní holka, která ráda vaří a miluje sex, přesto je však naprosto věrná a oddaná, jako pejsek.“ A této představy se drží zuby nehty. Proto hledají a hledají a nenachází a nenachází. Zaměřují se na každý prohřešek, takže místo „slečny dokonalé“ potkávají jen holky s chybami. Jedna si okusuje nehty, další je totálně blbá, třetí je zmalovaná, čtvrtá nerada polyká… mohl bych tu pokračovat do rána.


Dříve nebo později těmto hledačům dojde fakt, že dokonalá žena neexistuje, a že se kus života honili za přeludem. Začnou být zklamaní a zahořklí.

Přitom to s tou „dokonalou dívkou“ je celé hloupost. Dokonalost není. A s dokonalým partnerem by stejně nebyli šťastní, protože by najednou viděli všechny svoje chyby. A že jich každý má požehnaně!

Nikdy bychom se neměli zaměřovat jen na detail, ale poodstoupit kousek dál a prohlídnout si celek. Holka se má hledat srdcem a ne výběrovým řízením.

Nejlepší dívka je totiž ta, u které si najednou uvědomíte, že není třeba bilancovat, protože ji prostě máte rádi.

Já: Vyhlédl jsem si asi 18letou dívku, trochu při těle, delší vlasy. „Dobrý den. Máte chvilku čas?“
Ona: Divným hlasem. „Co potřebujete?“ 
Já: „Dělám anketu pro jistý výzkum a potřeboval bych se Vás zeptat na jednu otázku.“ 
Ona: „Ano?“ 
Já: „Promiňte, jestli se Vám to bude zdát poněkud nemorální, ale jak na Vás působí mužské pohledy? Myslím tím pohledy na vaše vnady.“ 
Ona: „Jako na kozy?“ 
Já: „Ano, přesně tak.“ 
Ona: „Seš teplej?“ 
Já: Zmateně. „Proč?“ 
Ona: „Já jsem kluk ty kokote!!!!

Něco málo o žárlení

Mám za to, že žárlivost je normální lidská vlastnost a není na ní nic špatného, pokud není přehnaná. Špatné však je bezdůvodně žárlit stále, na každého, a svým žárlením partnera obtěžovat a omezovat.


Žárlivost má kořeny ve slabém sebevědomí. Pokud jste vyrovnaní, těžko budete podezírat každého kluka, který kolem vaší partnerky jen projde, protože bude znát svoji cenu a budete si věřit. Existuje však jedna zlatá věta, a ta říká: „Důvěřuj, ale prověřuj.“ V normálním vztahu stačí mít oči otevřené a občas lehce pověřit, jestli vás partner/ka nehoupe. Na tom není nic zlého. Mělo by prostě platit, že vyrovnaný muž dává své partnerce určitý prostor založený na důvěře a opravdová partnerka tento prostor nepřekračuje (a naopak).

Žárlivé ženy

O ženách se občas s úsměvem říká, že žárlí na všechno a na všechny. Nejvíce však na vaše bývalé lásky. A přitom nemají často žádný důvod. Žena v bývalých partnerkách svého přítele vidí soupeřky. Uvědomuje si, že s nimi její přítel strávil nějaký čas, že s nimi spal, a proto jí vadí kolikrát i nevinná zmínka o jeho bývalých láskách. Muži však málokdy mluví o svých bývalých vztazích, protože se nechtějí zaobírat minulostí. Pro ně to už proběhlo a nevidí v tom téma k rozhovoru. Ženy si pak myslí, že před nimi jejich přítel něco skrývá. Jestli chcete těmto problémům předejít, komunikujte. Stačí přece ujistit svoji přítelkyni hned při její první otázce, že co bylo, je minulostí. Normální dívka se uklidní a přestane mít pochybnosti. Pokud dívka není „normální“, stejně se později problémům nevyhnete.

Nedávno jsem zrovna na toto téma viděl film (Little black book). Mladá holka má přítele, který ji velmi miluje. Přítel odjede kamsi na služební cestu a ji nenapadne nic jiného, než pátrat po jeho bývalých láskách. Prohledá mu počítač, zjistí jejich adresy, lstí se k nim vetře, zpovídá je a hledá „pravdu“. Je vám jasné co najde. Najde svoji pravdu, kterou vidět chce. Také najde úspěšné ženy a sama se vedle nich vidí neúspěšná. Dobrý důvod pro ženu proč žárlit, že? Nakonec se všechno provalí tím nejhorším způsobem, její přítel je velmi zklamaný jejím chováním a já jsem filmu vděčný, že si odpustil milostný happyend. Jsem také rád, že se na ni ten přítel vykašle za to co mu provedla. A jsem si jistý, že jednal velmi dobře a oprávněně. Proto si myslím, že by přítelkyně neměly hledat něco co není. Může se například stát, že zjistí, že se jejich přítel sešel minulý týden s bývalou a děsně je to napruží. Budou se cítit podváděné, a už neuvidí, že se s ní sešel třeba proto, že prodává v květinářství a on u ní objednal pro svoji milou velikou kytici k narozeninám. A kvůli hloupému pátrání budou opakovat dokola, že jim přítel lhal, a že jim nedůvěřuje, a přitom to budou ony, které nedůvěřují. Jejich přítel nebude chápat o čem je řeč, protože z jeho pohledu to nebylo romantické setkání s bývalou, ale možnost jak získat kvalitní kytici za dobrou cenu. Pokud vám holka za to ještě stojí, je dobré uvést věci na pravou míru. Normální holky se často zastydí a příště se budou chovat jinak. Ty ostatní budou otravovat dál s každou hloupostí, ale vy aspoň budete mít naprosto čisté svědomí.

Žárliví muži
I muži samozřejmě žárlí. Žárlí na ostatní muže, protože sami vědí jak by se chovali. Muži nemají rádi, když jde někam jejich partnerka sama a vyzývavě oblečená. Mají strach. Představují si stovky chtivých nadřených samců, kteří se kolem ní seběhnout a začnou ji balit. Ale muži si už neuvědomují, že ženská priorita není sex. Ženám nejde o zapíchání si s novým klukem, kterého někde uvidí. Kdepak. Napřed je ten dotyčný musí zaujmout a okouzlit, a nabídnout jim cit, který musí dotyčná žena postrádat. A to se jen tak nestane, pokud dívka je alespoň relativně spokojená. A nespokojená je hlavně taková, které se přítel nevěnuje.

Chorobné žárlení

Jak jsem zmínil výše, chorobní žárlivci bývají často lidé bez dostatečného sebevědomí. Přehnaná žárlivost vztah velmi narušuje a vytváří negativní náboj mezi partnery. Často dochází k psychickému a fyzickému tlaku. Ženy předvádějí úděsné scény bez příčiny. Muži své partnerky bijí. Potom se za své chování omlouvají a hrají na city. Takto žárlivý člověk se však nikdy nezmění. Nevěřte mu. Není to ani žádný projev lásky. Jde jen o omezování a citové vydírání. Od takového partnera odejděte, dokud můžete. Uleví se vám.

Zdravé žárlení

Není žádným tajemstvím, že každému z nás dělá tak trošku dobře, když na nás občas partner žárlí. Je to kvůli tomu, že se pak cítíme hodnotnější a máme pocit, že je o nás zájem. Partnera to trošku nakopne a začne se chovat mileji. Jde prostě jen o takové naznačení: „Moc se mi nevěnuješ, starej se víc o mě. Mohl/a bys o mě přijít.“

Uvědomte si, že vztah je jako květina, kterou je třeba zalívat a opečovávat, aby neuvadla.

Je několik okamžiků, kdy se chlap cítí opravdu jako chlap. Někomu stačí vypít deset piv, jinému zvítězit nad sokem, sbalit pěknou dívku a dostat ji do postele. Dalšímu třeba postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Ale snad pro všechny muže existuje jeden posvátný okamžik, kdy jsou na sebe velmi pyšní a hrdí. Tu chvíli můžeme nazývat „Ženský orgasmus“.


Vlastně je zvláštní, proč po tomhle tolik mužů baží. Proč se za tímhle tak urputně pachtí. Pro mnoho žen není stupnice kvality sexuálního prožitku zakončena vyvrcholením. Teda ne, že by orgasmus nechtěly, jen skvělý sex nemusí znamenat desítku orgasmů, ale záleží spíše na něžnostech, atmosféře, mazlení. Je to jako s večeří, na kterou svoji vyvolenou pozvete. Ženě rozhodně nepůjde hlavně o to, aby se nacpala do sytosti, ale raději ocení romantickou atmosféru. Pravda, pokud byste romantiku spojili s plným bříškem, bylo by to skvělé. Jen chci říct, že to prostě není tak důležité.

Tohle muži nechápou a tak se často před kamarády honosí úspěchy typu: „Tak včera jsem to mladé třikrát udělal.“ Ale nějak jim nedochází, že kvantita by měla jít ruku v ruce s kvalitou a to, že jejich přítelkyně by se třeba raději mazlila a udělala jen jednou, než se pokoušela o postelovou olympiádu. Jistě, na orgasmu záleží. I ženám. Jen není třeba lámat rekordy v jejich počtu. A měřítkem úspěchu není jejich součet. Leckdy se dá dosáhnout lepší známky prostě tím, že místo tří poskočení nabídnete jeden dlouhý výskok právě proto, že jste dívku předtím dostatečně rozcvičili. Ale opusťme teď orgasmus z ženského pohledu a vraťme se zase k mužům.

Muži se rádi chlubí sexuálními úspěchy a těší je to. Jenže nic se zase nemá přehánět. Ani to mazlení mužského ega, pokud není spravedlivé. Třeba takový zahraný orgasmus, aby měl chlapík trošku radost. Jistě ho to potěší, ale kolikrát? Jednak na to asi časem přijde a navíc se ta žena sama připravuje o požitek. Hrát orgasmus není dobré. Místo aby tomu chlapovi ukázala, co se jí líbí a dala mu opravdový šperk, nabízí jen bižuterii. A tak se vytvoří začarovaný kruh, kde si chlap myslí, jaký je samec a holku přitom sex nebaví. Chlap se přestává snažit, protože si řekne: „K čemu vynakládat úsilí, když stačí jen pár minut králičích pohybů?“

Muži se rádi chlubí úspěchy. A orgasmus je přece úspěch. Pro muže jeho vlastní orgasmus opravdu znamená vrchol. Vyvrcholení sexu. A ženský orgasmus zase dobře odvedenou práci. Jenže co když si není jistý? Zabodoval, nezabodoval? Vzdychala, nebo si chtěla jen odkašlat? Ten lehký náznak sinusoidy, provedený dosud jen ležícím prknem, bylo to ono? No vážně, u některých žen je to těžké. A tak ta situace prostě nutí mnoho mužů, aby se zeptali: „Udělala ses?“, protože kolikrát třeba není jiný způsob jak to zjistit.

Než se začnou ozývat sexuální odborníci se sebejistým tvrzením, že ženský orgasmus přece vždycky poznají a že to není nic těžkého, zkusím se nad tím zamyslet sám. Jistě, jsou ženy, které hlasitě vzdychají. Sex si užívají, ke konci se jim zrychlí dech a orgasmus poznáte. Jenže ony existují i jiné ženy. Některé třeba tiše vzdychají celou akci a na konci úplně tiše přestanou. Jiné mlčí celou dobu a v závěru dokonce i přestanou dýchat, aby nevydaly ani hlásek. Další vám prostě jen oddělají ruku, abyste nepokračovali. Je to těžké. V tom se člověk těžko vyzná. Ženy to mužům prostě neulehčují. A přitom by stačilo v závěru něco jako: „Bylo to moc pěkné.“ Aby chlap aspoň byl jistější, že v posteli nebyl k ničemu a jeho snažení nevyšlo vniveč. Myslim, že mám celkem zkušenosti, ale přiznám se, že jsem si kolikrát nebyl moc jistej, spíš doufal :) Chlapovi na tom prostě záleží!

Dnes jsem si prohlížel profily několika slečen a u jedné z nich mě něco zaujalo... Nevím jestli je to jen otázka mé momentální citové slabosti, ale podělím se o to s vámi:

Děvče se zeptalo chlapce, jestli si myslí že je pěkná a on odpověděl ne. Zeptala se ho tedy jestli by s ní chtěl být navždy, on odpověděl ne. Poté se ho zeptala, jestli by plakal, kdyby odešla, on odpověděl ne. Řekla dost, odecházela pryč, slzy padaly dolů po její tváři a chlapec jí chytl za ruku a řekl: Nejsi pěkná, jsi nádherná, nechci být s tebou navždy, já potřebuju být s tebou navždy a neplakal bych kdyby jsi odešla, ale zemřel bych.

„Vykašlala se na mě, protože jsem na ni byl příliš hodný.“, slýchávám často. Zdá se mi, že to je už taková ohraná písnička životního koncertu mnoha klukům, kteří se, opojeni láskou, snažili svojí vyvolené ve všem zavděčit a nakonec pohořeli. Jenže kde je ta hranice? Kdy se chováte normálně a kdy jste už hodný hlupáček – kandidát na kopačky?

Přemýšleli jste někdy, kde je chyba? Proč, když jste splnili vše, co jste dívce na očích viděli, nedostali jste i kýženou odměnu? Odpověď je nečekaně jednoduchá, nechovali jste se totiž „normálně“, jako každý jiný a tak jste prostě byli divní – moc hodní. Ona se do vás zamilovala, jako do kluka, který se choval přirozeně a vy jste se, ve snaze se jí zavděčit, začali chovat nezvykle. Připravili jste se svými ústupky o svoje „já“ do kterého se ona původně zamilovala a dělali jste i věci, které by ona nikdy neudělala, čímž jste vlastně pozbyli svoji hrdost. A v tom je právě ta zakopaná čivava.

Plno naštvaných kluků se po takové zkušenosti, ve snaze neopakovat ty stejné chyby, pokouší v budoucnu chovat přesně obráceně a snaží se být zlí, ale i tak se dočkají zklamání, protože se zase nechovají k dívce stejně přirozeně, jako k ostatním lidem a opět dochází k rozporu. Takže, jaké je tedy to optimální chování?

Pokud máte pocit, že to příliš přeháníte, a tím si škodíte, zkuste se zaměřit na následující body, jak nebýt příliš hodný. Věřím, že vám pomohou.
Nedělejte pro ni nic, co nehodlá ona udělat pro vás

Vy chcete jít do kina na nějaký akční film, ale ona to kategoricky odmítá. Místo toho by raději zašla na něco romantického, což zase nebaví vás. Říká se, že podle sebe soudím tebe a ona by viditelně nikdy normálně nešla na něco, co ji nebaví, tak to nedělejte ani vy.Jak z toho tedy vybruslit?

Možnosti jsou v takovémto případě POUZE dvě. Buď uděláte kompromis a půjdete na nějaký třetí film, na kterém se oba dva dohodnete, a nebo vy půjdete se svými kamarády na akční snímek a ona s kamarádkami na to, co se líbilo jí. Možnost, že se podřídíte jen vy a „uděláte jí radost“ tím, že půjdete na to, co chce ona… neexistuje! Jakmile byste ji zvolili, nebudete „hodní“ ale divní, protože se nebudete chovat z jejího pohledu normálně.

Jakmile ona něco podobného odmítne udělat pro vás, nedělejte to nikdy v záchvatu dobrodiní vy pro ni!

Jaké je adekvátní množství ústupků?

Ona chce něco, co vám není zrovna příjemné. Jak se zachováte? Uděláte to zase pouze podle jejího přání, abyste se zavděčili, a nebo si prosadíte svoji?

Uvědomte si, že občas povolit je zcela normální. Vztah není sólová hra, kdy oba kopete jen sami za sebe, ale měli byste hledat kompromisy. Není nic divného, když jednou uděláte něco podle jejího přání a jednou zase ona dle vašeho. Problémem ale je, když své dívce neustále ve všem povolujete jen vy, s představou, že vás za to bude víc milovat.

Nikdy ze své dívky nedělejte bohyni, které musíte neustále přinášet oběti, abyste ji přesvědčili o své lásce. Je to rovnocenný partner, ne modla.


Představte si třeba situaci, kdy vás dívka žádá, abyste s ní jeli někam na chatu, kde budou další lidé, o kterých víte, že vás nesnáší a pomlouvají vás. Pojedete, abyste jí udělali radost, a tam budete tiše trpět?

Jakmile děláte nějaké ústupky, přemýšlejte, jestli byste jich neustále tolik dělali i svému nejlepšímu kamarádovi.

Jeli byste stejně, kdyby vás požádal váš nejlepší kamarád a vy byste věděli, že na chatě bude plno lidí, s kterými si nerozumíte a kteří vás pomlouvají? Pochybuji. Pravděpodobně byste mu řekli na rovinu, proč nepojedete a nebo byste se nějak vymluvili. Tak proč se chováte jinak ke své přítelkyni?

Nikdy nedělejte mnohem větší ústupky své přítelkyni, když víte, že byste podobné neudělali i svému nejlepšímu kamarádovi. Obzvláště, když je vám jasné, že by vaše dívka něco podobného pro vás bez řečí neudělala taky.
Naučte se taky říkat NE

Ona chce jít na koncert nějakého zpěváka, o kterém ví, že ho nesnášíte, a přesto vás žádá, abyste šli s ní. Nebojte se v takových případech klidně říci „Ne“. Nemusíte přece pořád jen na podobné žádosti kývat jako oslík.

Tohle není slabost – naopak dáte tím najevo, že máte i svoji hlavu. Proč byste stále měli dělat věci, které vás nebaví? Vždyť jste jenom člověk.

Mějte čas i sám na sebe

Uvědomte si, že dívce, s kterou chodíte, nepatří celý váš soukromý život. Každý z vás by totiž měl mít svoje zájmy a činnosti, které může vykonávat bez toho druhého, aby přišel i na jiné myšlenky. Takové věci vztahu prospívají, takže se od nich nikdy nenechte oprostit. Je normální, že ona si zajde někam bez vás s kamarádkami. Je normální, že vy si vyjdete s kamarády na pivo, na kulečník, zahrát si fotbal, zapařit na počítači… atd. Nenechte se proto v tomto ohledu nikdy od dívky omezovat či psychicky vydírat a naučte se prosadit si svoji.

Najděte si klidně nějaký svůj koníček a o ten se nenechte připravit, i kdyby měla prskat, že je to na úkor času, který by mohla trávit s vámi.

Laskavost není samozřejmost

Vozíte ji neustále kamkoliv svým autem? Platíte za ni, či kupujete vše, na co si ukáže? Děláte, cokoliv jí na očích vidíte? Nosíte jí pořád samé květiny či dárečky? Tak pozor, takové věci jsou laskavosti, které by se nikdy neměly stát samozřejmostí, jinak ztratí svůj smysl! Když budete ustavičně opakovat tu stejnou laskavost, přestane mít svoji hodnotu a nebude doceněná. Krása věcí totiž nelépe vynikne v kontrastu.

Pokud ji například vyzvedáváte každý den z práce autem a vezete domů, je to od vás laskavost a proto z toho nedělejte pravidlo. Do doby, než jste se tak začali chovat, jezdila normálně hromadnou dopravou, takže proč by tak zase občas klidně nemohla učinit znovu? Stačí jen se nebát říct jí, že jednou nepřijedete (nestíháte, jste zaneprázdněný, nechce se vám, …) a ona to zase zvládne sama, uvidíte. Napříště si ale uvědomí, že to co pro ni děláte, prostě není automaticky i samozřejmostí.

Není totiž žádný důvod dělat tyhle věci automaticky, pokud nejsou adekvátně doceněny.

Co dodat závěrem?
Neobávejte se, že pokud nebudete dělat všechno jen podle ní, jako cvičená opička, tak ji ihned ztratíte. Neopustí vás – dívky totiž chtějí osobnost. Důležité je hlavně mít zdravé sebevědomí, znát svoji cenu a vědět, že žádná holka na světě nestojí za to, abyste ji kvůli ní snižovali.