Dva bratři, kteří žili na farmě vedle sebe, se pohádali. Počtyřiceti letech, co takto vedle sebe farmařili, dělili se o stroje,pracovní sílu a materiál a používali vše podle toho, jak kdopotřeboval, to byl první vážný konflikt. A pak se jejich spoluprácerozpadla. Začalo to malým nedorozuměním, pak se z toho vyvinula hádka,nakonec si vyměnili pár hořkých slov a poté následovalo několik týdnůticha.

Jedno ráno někdo zaklepal na Janovy dveře. Jan otevřel atam stál muž s tesařským nářadím. "Hledám práci na několik dnů," řekl."Nemáš něco, s čím bych mohl pomoct?" "Ano," řekl starší bratr. "Mámpro tebe práci. Podívej na ten potok u tamhleté farmy. To je farma méhosouseda, vlastně je to můj bratr. Ještě před týdnem na tom místě bylalouka, ale on pak vzal bagr a teď…, teď je tu tento potok. Možná toudělal, aby mne naštval, ale já mu ukážu. Vidíš tu hromadu dříví ustodoly? Chci, abys mi postavil plot 2,5 metru vysoký, abych se užnikdy nemusel dívat na jeho pozemek a do jeho tváře."

Tesař řekl: "Myslím, že tomu rozumím. Ukaž mi, kde máš hřebíky a já to pro tebe udělám, abych tě uspokojil.

Staršíbratr musel odjet do města, a tak pomohl tesaři připravit materiál apak na den odjel. Tesař celý den tvrdě pracoval, vyměřoval, řezal azatloukal hřebíky. Když se farmář při západu slunce vrátil, tesař právěskončil. Ke svému velkému údivu tam nestál žádný plot, ale most. Most,který spojoval oba břehy potoka. Byl opravdu dobře postaven. A soused,farmářův mladší bratr, přecházel most s nataženou rukou.

"Jsi opravdu přítel, že jsi nechal postavit tento most po tom všem, co jsem ti řekl a udělal."

Oba bratři se sešli uprostřed mostu a podali si ruce. Když se obrátili, tesař sbíral své nářadí do brašny.

"Počkej,zůstaň ještě několik dní. Mám pro tebe ještě jinou práci," řekl staršíbratr. "Rád bych zůstal," odpověděl tesař, "ale mám postavit ještěhodně takových mostů