J-M-G

Jak jsem před chvílí zjistil, tak tento článek bude jubilejní - bude stým článkem na mém blogu, před pár dny (symbolicky na 17.11.) moje lst slavilo 2 roky (tenhle nick, ve svý podstatě mám lst daleko dýl tak 4-5 let)... a za tu dobu jsem nenapsal nikdy nikomu cizímu a nikdy jsem tu nic nehledal, jen chlácholil svoje ego... cheche ... nikdy jsem neměl zapotřebí někoho shánět přes net nebo tak... ... a pak si vylejvat srdce na blog, myšlenky si tam tu a tam vyleju, ale srdce? do prdele strašlivý pomyšlení to udělat....

A nebylo by to tím, že bych žádný srdce neměl, mám. Sice někdy se může zdát, že je z ledu, ale i lidé, kteří mají srdce z ledu, dokáží milovat. Vlastně oni milují, ale neříkají to nahlas a ještě neventilujou na veřejnosti

Abych shrnul nějak svůj dosavadní život, minulej tejden zdál se bejt dobrej - byl podstatně zběsilej - od středy do neděle opit či vyhulen, ale nejčastěji obojí dohromady. Teď jsem slíbil, že 14 dní nepožiju, už jen 10 dní.... ...

Když moje myšlenky procházely totalní likvidací opiáty, napsal jsem větu, veskrze pravdivou.... Týna:“checheche“, měla nadhernej smích, pro kterej by stálo se zbavit i vlastního života.... přišla mi dobrá, tak jí dávám sem...  není to ale jen smích, čím mě dostává... a myslím, že to ví...