J-M-G

Většinu svýho dosavadního života, tak nějak zmateně pobíhám mezi vším. Mezi vlastní identitou, mezi vlastními názory, mezi otřepanými názory společnosti. A mám pocit, že visím s nálepkou atomovýho blázna, kdesi uprostřed toho všeho. Poslední dobou, je tedle pocit daleko skutečnější, než kdykoliv jindy.

Mám pocit, že všude kde jsem, jsem tak trošku omylem.

Připadám si strašně komplikovaně mezi lidma, že mě některý lidi nechápou, ale já to tak nechci.... jen mám problém dávat najevo svý city. Názory ne, s citama je to horši a někdy přijdou věci, který nechápu a nepochopím a nedám to, ale přesto uvnitř svý hlavy vím, že přijde čas. Probudím se, pochopím, procitnu a uvidím věci z jiné strany, tak jak jsem je před tím neviděl a nevidím, teď když mám v hlavě zmatky

A bude to dobrý, i když vím, že život vždycky dobrej není....