občas sem budu i psát :D občas i ne:D

05.Listopad 2008

Halucinogenní stavy – po kterejch vidíš jedovatý hady

Včera po devastaci mozku, duše a zdravýho rozumu, jsem zažíval zvláštní stavy. Seděl jsem v čajovně, kde oranžový světlo, mi připomínalo poušť a západ Slunce nad ní. Myslel jsem si, že jsem Hašišan (obyvatel pouště) – kouřil jsem tam šíšu a připadal jsem si někde o tisíce kilometrů dál, než jsem tělem byl. Užíval jsem si ten pocit, mít tak poblíž velblouda odjel bych pryč.

 

Potom se změnila doprovodná píseň v mp3 a já jak tam ležel v opojném stavu, ocitl jsem se o tisíce kilometrů jinde i v jiným století, připadal jsem si jako beatník, jako Corso, Ginsberg, Kerouack nebo tak někdo. Leželi jsme tam bez známky života, jako dezoláti. Stále jsem si dával šíšu, v 60. letech 20týho st. a bylo to ďábelský. Scéna jak vytržená z filmu, já to zažíval.

 

Podtrhával jsem si jedničku, která známkuje mou současnou spokojenost se svým životem. Ta dokonalost, bohemství, cokoliv – jen ne šeď, nuda, bezvýznamnost a krysy kolem sebe!

Oproštěn od všeho zlýho, co jsem za svůj život potkal, od všech povrchních zmrdů, od podvodníčků, druhejch kellnerů, od ovcí bez názoru s kterejma, když seš vlk si hraješ – jo! 

 

přál bych jim, aby se mohli cejtit sqělě, JAKO JÁ PRÁVĚ TADY A TEĎ

 

A bylo mi vyčiněno, že jsem se nezmínil, tak se zmiňuji – buď jsem tě přecenil a nebo jsi mě fakt dostala, snad čas ukáže a doufám, že bude platit to druhý…. Dneska jsi mě tak překvapila, že ještě v tuhle hodinu nejsem z toho schopnej usnout  … cheche