J-M-G

Je to docela dlouhé doba, co jsem naposled něco napsal. Nějak nebyla nálada psát, nebylo to tím, že by nebylo o čem, pořád se něco dělo a to co bylo, přebíjelo to předtím, proto jsem na dost věcí zapomněl

Věřte nebo ne....ale za týden se vratí divoch Pemlík, ty jo. Uteklo to jak voda, poslední dny se vlečou, tak nějak podezřele pomalu, ale fakt zbejvá už jen tejden! Byly chvíle, kdy jsem nevěřil, že se toho někdy dočkám a těch chvil nebylo málo, bylo jich víc než hodně.  Umíral jsem sám v sobě, ztrácel sám sebe. A za chvíli si zase s tím chlapíkem užijem společně života. Ale jak se poslední dny vlečou, tak se ve mně probouzí Peter Gordon, animalní pudy, halucinačni stavy, psychózy a neurózy! A to nechceš!  

Tak dnes tady jsem, přesně takovej, ani intelektuál, ani umělec; ale nemám ani zdravý kořínek obyčejného člověka. Visím s nálepkou kdesi uprostřed a věřím, že tohle je začátek šílenství. Byl bych moc rád normální lidskou bytostí, ale kastruje mě vlastní duševní koncepce a taky to, že svět mi sebral spoustu hodin a let svojí každodenní pitomou rutinou; vypovídá to samo za sebe, už jsem z toho všeho unavenej, jakej to vleču pytel sraček. Potřebuju vzpruhu, mentální a to bude právě Pemlík. Vím to.

V pátek byla PN (pro lidi co nejsou ze San Piega) - perštýnská noc, zase většina lidí, jednou za rok vylezla ze svejch děr a vydala se do centra, já jsem v centru často, podezřele často, ale jen jednou za rok, se ti jich tam podaří spatřit tolik. Tu noc jsem viděl dejme tomu 2569 lidí, ale mezi nimi jsem detailně neviděl žádnou lidskou bytost. Všichni mi přišli strašně šik, crazy, easy a prostě uplně v jiným světě, než ve kterým jsem se právě nacházel já.

Proto na povrch po dlouhý době vyplul Peter Gordon, běhal ve svý našláplosti a byl zlej, žádna hranice pro něj neexistovala. Bylo mu fakt dobře a zase jsi chvíli připadal, že tahle planeta je docela dobrý místo a že je na několik vteřin jejím šéfem. Pak to samozřejmě zmizelo. Vždycky to zmizí, ale když to probíhá, tak je to kurva dobrej pocit (ve svý podstatě dobrej pocit, jen pro něj)

Gordon odešel s příjezdem domů

Já zase zůstal sám a přišlo mi líto, že jsem se k některejm lidem, který mám rád choval hnusně, díky němu, hlavně k , chtěl bych se ti takhle veřejně omluvit, zda-li to budeš číst. Promiň byl jsem koňák a hajzl jako za starejch časů, ale to byl prostě jen zkrat - občas se to stane. Tak promiň.

Tak už jen tejden, vrátí se pemlík, lidi se přestanou učit, budou mít čas. A já zase budu šťastnej, těším se. Bude čistej vzduch, hrozby budou skrytý opodál a všechny bouře se budou zdát vzdálený., bude dobře, 7 dní to se dá přežít. Teď už jo .

Abych se vrátil ke Gordonovi, jak mě navštívil, v duchu jsem prosil, ať mě někdo zadrží, ale on nejde zastavit, volal jsem mayday sám v sobě, ale prostoupil mnou. Pochopil jsem, že když se mnou byl často(kdysi), nemohl jsem bejt dobrej člověk, teď jsem asi někdo úplně jinej, naštěstí! Snad už ho jen tak nepotkám, Peter Gordona, snad mi lidi odpustěj, snad i  a snad za pár dní vše bude jako dřív, já budu lepší člověk, vratí se mi kus duše. Půjdem udělat z pár lidí idoty a bude sqěle. Teď jen odpočítávám a nejsem sám. Viď Pemlíku, ty kluku jeden vodnickej

7