občas sem budu i psát :D občas i ne:D

26.Září 2007

přečti a uvidíš

Dneska jsem si listoval kalendářem, není typický září, ale je stejnak je tradičně depresivní. Na dně peněženky vidím, jen malou hotovost, která nepokryje ani denní náklady a tak si jen tak sedím u PC, poslouchám si muziku a říkám jsi, že to není zase tak špatný, ale zase ani tak dobrý. Za chvíli bude dost hodin na to, abych se šel najíst, to je dobrý jídlo tu pořád je, stejně tak pití a stejně tak hudba a vlastní rozum a kalendář na tenhle rok. Mohlo by to být podstatně horší a to je dobrý vědět, že ta možnost tu je, ale ta možnost tu je pořád, když teda nejsi mrtvej, pořád může bejt hůř.

Tvoje holka bude píchat s tvým nejlepším kámem, tvůj otec zemře na cirhózu jater, tvá matka z toho začne chlastat a hulit a vyseká se zkouřená v autě a ty zůstaneš sám, bez peněz a bez všeho. Vyhoděj tě z bytu, pošlou na tebe exekuci, ale pořád může být hůř. Občas život bazíruje na tenkým ledě, kurevsky tenkým, ale s tím nic neuděláš.

Musíš se tomu poddat, tak jako když jsem si listoval kalendářem a viděl známý jména, jména lidí který jsem potkal, stejně většině z nich jsem dal přezdívku, ale spousta z nich má vlastní jméno, někde. Slyší na něj, je to paradox, narodíš se dejme tomu, jako Petr a celej život jsi Petr, třeba ti můžou přátele říkat Banáne, ale přijde den, kdy má svátek Petr a oni ti přejí. A celej život, ten den, co bude mít svátek Petr, bude jen tvůj a v tvý režii, i když jsi Banán a svátky neslavíš.

A tak koukám do toho kalendáře a vidím jména, jako(jdu popořadě) Michal, Eliška,Věra, Martina, Marcela (den před jejím svátek je úplněk), Renáta, Tereza, Lukáš, Felix, Karel, Martin, Lucie, Ondra, Jakub a spousta jmen, spousta osudů a ty vidíš jejich jména v kalendáři a ten den, kdy uvidíš to jméno, teda alespoň já, jsi toho člověka vybavím, nějaký dny jsou peprnější, jiný méně, ale ty lidi tu jsou, se svými jmény a ty to o nich víš a oni vědí, že ty to víš. A občas tě to donutí šíleně vzpomínat a přemýšlet, co ten člověk dělá a jak se má. Ale málokdy máš kuráž na něco jínýho, než jen popřát.

Dobrý je to u lidí, který vídáš každej den a kteří jsou tví přátele nebo jsi na ně alespoň s úspěchem hrají. A u těch lidí to je dobrý, těm popřeješ a můžeš s tím něco dělat, ale pak jsou tady jména lidí, kterým jsi ublížil, kteří ublížili tobě, kteří prostě jsou, měl jsi toho s nima třeba jeden čas hodně společnýho, ale to vše šlo do hajzlu a ty vidíš to jméno a kolikrát ti je líto, jak to dopadlo a chceš s tím něco dělat, ale neuděláš nikdy nic a to nejsi slaboch, ani cokoliv jinýho, prostě to nejde. Bráníš se, musíš se tomu bránit, vzpomínkám myslím, ale nikdy se neubráníš natolik, abys vyvázl zdravej a nenarušenej. Pomáhá pití, ale ne na dlouho, občas tě dostane do ještě větší prdele, ale tak to má asi být, alkohol je dobrý sluha, ale špatný pán. A každej chce občas bejt pán, někomu se to daří, někomu ne.

Ale co dnes v týdle době může člověk dělat, v době, kdy se nedá věřit nikomu, v době kdy si všichni ubližujou, v době kdy vítězí největší sráč? Nic, nic, nic a zase nic. Potkáváš se s arogantními lidmi a nejsou vůbec příjemní a ty se k ním chováš stejně, jako oni k tobě, jasný občas máš depku, tak někoho sjedeš nebo ho vyjebeš, ale občas jsou dny, kdy to děláš, protože je to tvá ochrana, takovej neviditelnej štít, kterej kolem sebe stavíš, možná proto, abys už nemusel přát tolika lidem k svátku a slavit to s nima nějak, než pouhým blahopřáním, nejlépe v elektronický podobě, to je nejsnadnější. Napíšeš všechno nejlepší k svátku a máš na rok klid. JUHŮ. Jak snadně prostý. A ty z toho vyjdeš, ještě jako týpek, protože ty sis vzpomněl, ale já třeba nezapomínám a na spoustu těch lidí myslím a vzpomínám, i když nemají svátek, ale to oni nevědí, to je na tom krásný a to svátek je vlastně takovej důvod, jak to dát nenápadně najevo, že ti ten člověk zůstal v srdci.

Já mám pár lidí, který jsem dostal z hlavy(po většinu roku), ale nikdy nedostal ze srdce a tam ty lidé asi zůstanou, protože je samo o sobě důležitý, mít někoho na nejvíc chráněným místě, jaký mám. A svátky těch lidí, mi ho vždy rozbuší trochu víc a pošlou signál do hlavy. A zaplaví tě splín a depka, ještě když je září, venku je hnusně a ty nemáš moc peněz na to, aby jsi se kvalitně zpil…

komentáře (0):

Přidej komentář

<< Domů