Až opět zahlédneš naši hvězdu,

jak na nebi bliká,toje jen má duše,

jenž skrz ní dýchá.

Ztratila jsem ji za svou chybu,za nedbání

svého slibu.

A Až mi jednou odpustíš a uvěříš v Lásku mou

snad si ji pak zasloužím a splyne s duší tvou.

na ten jedineěný okamžik si počkám,nevím však zdali ho ještě dočkám.,,,

Ležím v postýlce daleko od tebe,

koukám na hvězdné nebe. Nechej

si krásné sny zdát,ve kterých

Budeš mě mít rád!