Když se ohlédnu za sebe a vidím co sem kdy udělala...
tak sou to vetšinou špatný veci...a moc me to mrzí...
kdyby šel čas vrátit z5 asi bych hodně zmněnila...
Ted sem si četla něco starého ...
něco v čem sem vždy hledala sílu a pochopení....
jako nečte se mě to moc dobře..
je to pro mě hodně těžký číst to práve ted...
když vím že vše už má jiný smer...
ale to jen kuli tomu že sem tak zlá...
zahodila sem něco co pro mě hodně znamenalo...
ted už snad ani nemám právo si to číst znovu a znovu..
ale stejně se pořád nad tím musím ohlížet.. zastavit...a přemýšlet...
nvm proč to ted píšu a ani co tím chcu říct...
jen vím že mě hodně bolí to co sem udělala....
vlastně sem ani nechtěla aby to tak bylo...
nechtěla sem nikomu ublížit ...
ale ublížila....a lituji toho....
nemužu chtít aby to bylo zas jak dřív...
ani už nepočítám že by se mi odpustilo
ale má to tak být a já si to musím vytrpět...
život není procházka ružovím sadem..
tak se nenechte míli...
je pár lidí co vás mají opravdu rádi...
co se vám snaží pomoct...podržet .. a hlavně podpořit..
je jen pár lidí co vám chcou opravdu pomoct a myslí to vážně...
važte si jich protože já si jich nevážila ...
neudělejte blbost jako já...
¨protože pozdějš toho budete litovat...
ale už to nevrátíte...
sou veci co se nedaj napravit..
a já ted citím bolest ...bolest kterou si zasloužím..