Je temná,chladná noc,všichni už šli spát...
jen já sem venku ,uprostřed cesty,kterou osvětlují zářící lampy.
Dívám se na krásně temné nebe pokryté malími svítícímy hvězdy.
Dnes je uplněk...
Přemýšlím a chci vrátit chvíle...kdy sme byli my dva uprostřed té krásné tmy spolu.
Ted tu stojím sama,po tváři se mi kutálejí slané a bolestné slzy.
Bolí mě srdíčko a hořký pláč nemužu zastavit.
Vzpomínky na to co bylo a už nikdy nebude mě nutí abych plakala ještě víc.
Posadím se na lavečku,přesně na tu kde sme před pár měsíci sedeli.
Složím obličej do dlaní a prosím aby si tu zas seděl semnou..
ale ty mě neslyšíš.
Necítíš mou bolest,
nevidíš můj pláč.
Zapomínáš....zapomínáš na osobu která tě tolik miluje.
Já jen brečím a přeju si aby se vrátil čas a bylo vše jak dřív.
chtěla bych zase cítit tvé objetí.
Je mi zima,ale ještě chvíli tu chcu být a vzpomínat...
Nikdo mi mé vzpomínky nevezme...
_VŽDY TĚ BUDU MILOVAT_