John_De_Bil

Psalo se dne 26.7. 2007 . Nic nenasvědčovalo tomu že by tento den měl být vyjímečným . A přece tento den se zapsal zlatým písmem do historie mého blogu. A´t už se to zdá jakkoliv neuvěřitelné, číslo množství návštěv se vyšplhalo do nebeských výšin na závratné a těžko znovu překonatelné číslo 59!! A tak vzdávám čest všem navštěvujícím a děkuji za účast. Avšak mám pro všechny bohužel špatnou zprávu. Jedná se o odměnu za věrnost. Slibované foto mám totiž na telefonu a myslel jsem že má mirka na notasu bluetooth ale nemá Takže chybku v nejbližším volnu napravím a něco pro Vás vymyslím

Jinak dni se teď nějak táhnou.. Hned po prvním dni v práci jsem byl rozbitý a jsem pořád a stále se nemůžu dočkat pondlěí, až budu mít volno. Takže furt pracuji a nemám ani co psát. Naštěstí mě občas něco pobaví. Třeba v naší kuchyni ve steaku. To je takový zábavná kuchyně. Není snad dne kdy by se tam něco nerozpadlo Takže není nic vyjímečného když někomu vyteče na nohy obsah drtičky na odpad, zůstane v ruce kohoutek, a jiné velmi chutné srandy. A tak mě pobavil spolukuchař Levi, když viděl že pro změnu vytekla myčka. Přišel,vytřeštil oči a říká : ,,Holy shit, we have a flood!!" . Tohle mě fakt pobavilo.Ano už takhle málo mi tu stačí ke štěstí..

Jsou věci nad kterými mi někdy zůstává hlava stát. A tak se s vámi o ně rád rozdělím.

1) LOW FAT

takhle je v obchodě popsáno snad všechno. Například jsem zaúkoloval sestru ať mi koupí mlíko. Koupila a říká snažila jsme se vybrat to nejvíce tučné. A chutná jak mléko s vodou 1:1. Pívo se tu taky vyrábí a ve velkém pije ,,light" přece nebudou tloustnout z píva. Prostě všechno bonbony, jogurty, mražené jídla, chipsy, všechno. Ï dokonce v reklamách na fast food je vždycky že to jídlo je low fat. A pak se naskytuje otázka, jak může být 80% amíků obézních?????!!!!!

2) věkové hranice

Nevim no ale 18 je 18. Jednou jste dospělý, tak jsme za sebe odpovědní.. Tady to jejich rozdělení je lehce pro mě i pro hodně američanů absurdní. V 15 se můžete ženit,vdávat a řídit auto. V 18 nastoupit na vojnu. A ve 21 pít.¨Takže se můžete oženit, zplodit dítě, ale nemůžete to zapít. Můžete v autě nabourat sebe i někoho jiného. Pak  můžete jít do válečného konfliktu, pozabíjet pár nepřátel ale stále to ještě nemůžete zapít. Nevim ale mi to prostě nesedí.

3) Ceny

Jednou když jsme šli z obchodu říkám ségře. Koupím si pytlík bonbonu, dva litry coly a ještě hambáč a bude mě to stát jako tyhle dvě nektarinky které jsem si koupil. Ovoce je tu strašně drahé. I když si myslím že z plantáží v jižní americe to nemají tak daleko aby to stálo tolik více než u nás. Když u nás se taky ovoce dováží.. To je snad jediné zboží které je tu celkové dražší než u nás.

Poměr voda:benzín. Když si koupíte galon dobré pramenité vody tak stojí skoro jako galon benzinu který má určitě vyšší náklady na výrobu. To mi přijde taky trochu divné.

4) Když jsme byli na výletě na Beartooth passu (viz. článek Beartooth pass:). Byli jsme u jezera kde se dá i kempovat. Ale podle místních zákonů můžete strávit na jednom místě pouze dva týdny. Pak se musíte přesunout třeba na druhou stranu jezera, ale nemůžete být déle než dva týdny na jednom místě..

no dále se zrovna nemůžu vzpomenout takže tu budu dopisovat průběžně

Tak už pracujeme měsíc.. Uteklo to jako voda Takže nějaké ucelenější dojmy. Práce v hotelu mě zmáhá. Hlavně psychicky. Housekeeping není zrovna job pro mě. Vždycky si říkám jak tam chodí ty rodinky s dětmi, že jak nás tam vidí mydlit ty hajzlíky, že ty mamky říkají dětem :,,a učte se, nebo jednou budete dělat tohle" Takže žádná sláva.. A je to navíc strašně stereotypní práce, která nerozvíjí naše jazykové talenty, a celkově to není moc příjemné.. Ale na to že to flákám jak se dá, ještě si nikdo nestěžoval Ale nejdůležitější je, že máme díky této práci ubytování, že tam něco vyděláme, že nám šéf Jeff pujčuje auto. Takže jsme za ni rádi.

Práce v steak hausu je uplně v klídku. Nemám si na co stěžovat. Práce mě baví. Lidé jsou tam supr. Dostali jsme přidáno Jen my, domorodci co tam dělají déle ne. Jsem tam 7 hodin denně a uteče to jako voda.. Jen teda závěrečný cleaning v 10 večer je už krizovka protože už nemám síly a navíc to enní nic zábavného.. Ale jinak supr. Co se mi tam líbí, že tam můžu sníst co chci, nebo omylem spálit a nic se neděje. Nic se nepočítá. Prostě jak něco dochází, tak se dokoupí. Je vidět že tam svým zaměstnancům věří a ti toho nijak nezneužívají. Když si vzpomenu jak na Floridě paní kuchařka, už ani nevim jak se jmenovala, si stěžovala že si ondřej dělá večer toasty se sýrem. Je mi do smíchu 

Jinak je to tu v pohodě, až na to že jsem někdy pekelně unavený a druhý den musím zase do práce,ale to se nějak zvládne. Myslím že bych si dokázal představit si život tady. Pracovat, v zimě lyžovat, v létě se koupat.. Jediné co bych si asi nezvykl je to jejich sladké jídlo. To mi fakt nechutná. Dát si steak za 30 dlců a zalít ho sladkou omáčkou s vlašákama, no nic moc.. A to jejich pečivo, no hrůza..

A když je ten měsíc tak je třeba vyhlásit průběžné výsledky o největšího čtenáře Radši ale nebudu uvádět počet návštěv protože to by mohlo někoho demotivovat k dalším návštěvám. Takže pořadí je toto:

1) Ramco_lizardgreen 2) Petrssek 3) Cid_7 4) cHaiZ 5 - 6) k. a. c. a.t.k.o. a hermesa 7) cygan 8 - 9) Palko_ a eMCa 10) Alinenecka  a to ostatní nestojí ani za řeč

A tak zase vzhůru do práce_:?"!!"

V nedělní odpoledne stane se, že dostanu volno Sice jsem v sobotu ještě uvažoval že bych šel stejně do práce, ale když jsem to říkal Ryanovi řekl mi, ať neblázním, že jede v neděli na Beartooth pass rybařit a ať jedu s ním. A tak jsme se domluvili že mi kolem 2 zavolá jestli už jsem v hotelu hotov a že vyrazíme.

A tak jsem v hotelu máknul a ve dvě byly všechny moje pokoje jako klícky, a tak jsem mohl s klidnou duší zamířit k nám do domečku. A tak jsem si ohřál pizzu v mikrovlnce, sedl na terásku, vzal počítač a klikal. Myslel jsem že se staví jeden opavský mladík, co tráví léto v irsku, na icq ale zklamal. Asi tak za hodinku, Pak nečekán, nezván se objevil Ryan na terase jestli teda jedu. A tak jsem zaklapl comp, nechal jídlo jídlem, oblékl se, a vyšel před dům. Tam mě však nečekal Ryan ale mi neznámý holohlavý mladík který se představil jako Mike. Sdělil mi že Ryan jel na benzín, a tak jsme se mu vydali naproti. Trošku jsme pokecali,i když jsem mu teda moc nerozumněl, a za chvíli už jel Ryan ve své káře.

BEARTOOTH PASS

A tak jsme vyrazili po ,,nejkrásnější dálnici v USA" směrem do hor.  Cesta byla sice protkaná serpentinama, a bylo to fakt dost prudké. Ale na Slovinsko, kde jsme vloni s otcem a sestrou jeli po cestě vtesané do skály, to zdaleka nemělo. A tak jsme se ploužili do kopce a u cedule welcome to Wyoming jsme zastavili na odpočívadle auto a vyrazili po louce dolůůůů. A vzhledem k tomu že jsme byli v oblasti National Forestu, zajímalo mě jestli je to normální chodit si tak rybařit mimo vyznačené stezky. A Ryan říkal že jo, že si můžeme chodit kde chceme. Je pravda že jsem tady ani vyznačenou stezku neviděl a ani mapy hor jsem tu zatím neviděl. A tak tedy se nám po chvíli otevřel pohled do údolí plného jezer . Kluci usoudili že mě nejdříve vezmou na místo o kterém tvrdili, že je to místní Stone hange , ale menší. A tak jsem byl zvědav. (To místo se nacházelo na skále uprostřed fotky)  Výstup byl supr.  Jenom skála. Vlevo dolů sto metrů nic,  vpravo velké údolí

No nádhera. Na vrchol jsme se vyšplhali všichni v pořádku a tak jsme hodili pořádné vrcholové foto

Stone hang byl fajn, sice s tím anglickým toho moc společného neměl, ale na to že to bylo v krajině kde jsme byli široko daleko sami, to bylo fajn    a ty výhledy,pajáda  Ještě jsme tam poseděli v takové z šutrů postaveném přístřešku , kde Mike zapaloval nějaký svazek kytiček. A tak to tam vonělo, bylo tam teplíčko a tak jsme relaxovali a poslouchali to ticho.

Když n´ás ti přestalo bavit, vydali jsme se na cestu zpět dolů k jezerům.  Ty tam byli dvě velké kam chtěli jít kluci rybařit  Já jsem neměl prut a rybaření mě teda nějak nebere, tak jsem se se prošel kolem jezírek a pořídil nějaká fota. Tahle kytička se jmenuje Indian paintbrush. Své jméno získala díky tomu,že ji indiání používali jako barvivo. Ostatně kytiček tam byla celá kopa  a Mike byl uplně nadšen, že pokaždé co tam přijde najde nějakou co ještě neviděl. Další zajímavá věc na kterou jsem narazil byl sníh , ono sníh v červenci to je krása , takže jsem musel udělat pořádné fotoSice jsem se fotil samofotem ale myslím že fotečka vyšla krásně. Když jsme jeli potom ještě mrknout kousek dál do hor, bylo na pásech sněhu vidět čerstvé stopy od snowbordů, to je život  Cestou jsem viděl i pár rybek ,tak jsem měl úlovek aspoň na foťáku a měl stejně více než kluci kteří nechytli nic.

Když jsem obešel jezero zpět k ryanovi, už nerybařil. A tak přes takovu filtrovací pumpičku nabral vodu na pití a mysleli jsme že pujdeme. A tak jsme se pomaličku vydali ale stejně jsme cestou stáli co deset kroků protože přírodymilovníkovi Mikovi se nějak nechtělo odejít a t ak jsme ho sledovali zvrchu. Pak ještě čekali v autě. A když už začínalo pršet přišel mike z uplně jiné strany 

Ryan mi ještě chtěl ukázat kam jezdí v zímě na skůtrech na snowboardy, tak jsme zajeli ještě kousek dále,pak to otočili a jeli zpět do RL. Cestou jsme se stavili jetě na vyhlídce A pak už jsem zmožen v autě usnul a vzbudil se až doma..

Výlet byl supr, jen ségra je trochu nasraná protože je poslední kdo ještě v horách nebylTakže zdarrec a mějte se mazec

Máme tady nový rekodrJeště kousek však chybí do 50Nový rekord je stanoven na 48Děkuji všem kteří svými návštěvami táhnou návštěvnost směrem vzhůru A hubuju těm kteří svými nenávštěvami nechávají Vás navštěvující na holičkách

Jinak tento týden se dále odvíjí v každodenníim stejném stereotypu. Ráno vstanout, omýt, uklidit pokoje, něco sníst, hodinku šlofíka a tradá do steaku, tam do noci a hurá domů spát. Takže nevim nevim co psát.. A proto ještě jednou děkuji za Vaši přízeň.. Váš oblíbený Jiřík

No, dva dny volna. To je luxus. Jen škoda že už to mám za sebou a zase budu až do pondělí pracovat, ale včerejší volno stálo za to. Sice jsme si moc fyzicky neodpočinuli ale bylo to v klíídku..

Ráno, jak říkám s oblibou době kolem poledne, jsem vstal první. Tak jsem se okoupal, po dvou týdnech oholil, zašel vrátil klíčky od auta a když jsem zase přišel domů, byli vzhůru už i děvčata. A protože nám Jessica den předtím půjčila nejen auto, ale i tenisové rakety, vyrazili jsme přes obchod na tenisové kurty. Ty jsou tady tři betonové, ale pěkné a hlavně zadarmo 

Co říci k naší hře? no byla to groteska. Já jsem to hrál tak popáté v životě, sestra ani to ne. Balonky létali všude jen ne do hřiště, takže se nejvíc vždycky naběhlal ten třetí co nehrál a vracel balonky přes plot Jen Mirka se i občas trefila do balonku.  Ale byla to sranda. Fajně na sluníčku.. Když jsme skončili ten náš grandslam, ještě jsme hodinku běhali po louce vedle a házeli si talířem. To už nás ale definitivně unavilo, přece jen nejsme v té nejlepší formě z toho jak sjme furt v práci. A tak jsme sedli na kola a jeli domů, že se zajdem opláchnout na bazén do hotelu, protože foukal studený vítr.

Po chvíli co jsme byli doma přišla jana s nějakou američankou, že se jdou koupat do creeku to je ten náš potok tady. A tak jsme šli tedy s nimi, že to bude zajimavější než bazén v hotelu. Sice nás lehce znrvózňovalo že jsem kvůli koupání museli projít celé městečko, ale bylo to  supr.  Sice ledárna jak prase, protože na horách ještě taje i sníh,což mi nedělá moc dobře. Ale skákali jsme tam ze starého náspu mostu do celkem silného proudu vody. Takže to bylo zajímavé a zablbli jsme.

Když jsme doma lehce rozmrzli, rozhodli jsme se že půjdeme do kina. Ano je tu i kino. Sice dávají týden v kuse jeden film, ale lepší než nic. Tento týden dávali Piráty 3. Vstupné 6 dolců bylo taky slušné tkaže jsme šli. No film, vzhledem k tomu že jsem tomu skoro nerozumněl, byl celkem nuda. Až teda na závěrenčnou scénu ve víru,to bylo aspon akční A tak jsme byli celkem rádi když nás po třech hodinách pustili ven.

A protože ještě nebylo moc hodin zavítali jsme ještě do baru vedle pizzerie a steaku kde děláme. Je to taková ta hospoda kde si naberete kyblík arašídů a šlupky hážete na zem. Takže jsme si dali piva, já colu a hned se vrhli na arašídy, což nás pak trošku mrzelo protože vedle z pizzerie donesly pizzi co zbyli navíc a mohli jsme si vzít kolik jsme chtěli. Colu jsem si dal jednu ale slečna servírka mi ji třikrát dočepovala. Takže za večer, tři coly, kyblík arašídů, půlku pizzy jsem tam nechal dva dolary, no krása. Takové putyky by měli zavést i u nás

A takhle jsem se užili celý den volna. Teď už musím zase fičet do práce protože mi končí polední pauzaa. Tak zdarrec a čtěte

Hned na začátkem mám dvě důležité zprávy. Dlouho jsem přemýšlel která je důležitější, a tak jsem se rozhodl, že tahle. Je to mé svobodné rozhodnutí. Nikdo na mě nečinil nátlak ať fyzický či psychický. Prostě jsem na to přišel sám. Takže první důležitá nepochází z mého života ale blikla na mě když jsem zapnul icq tak se mrkněte http://pikant.atlas.cz/pikanterie/125323-rozkrok-aleny-seredove-jen-u-nas.aspx No to si nemůžete nechat ujít.

Tou druhou důležitou zprávou je, že jste mě zase potěšili, vlastně dvakrát. Poprvé, že padl zase rekord v návštěvách za jeden den. Starý a dnes už překonaný rekord 41 má teď hodnotu 47, což mě potěšilo i napodruhé že to není 50, takže může dále pokračovat soutěž o zajímavé foto za 50 návštěv déle než dva dny. Takže tisíceré díky za Vaše návštěvy, magická 50 je na spadnutí tak pokračujte

ŠOPOVÁNÍ

Myslím že posledně jsem upozorňoval na to, že máme v pondělí a úterý dva dny volno a že vyrazíme do Billings na nákupy Auto jsme si půjčili zase od Jessicy, dcerky šéfa a v pondělí ráno, asi kolem 11 jsme vyrazili zase směr Billings, do nákupní zony Rimrock mall. Řídila sestra tak jsem měl zase po ránu trošku nervy ale cesta proběhla v pohodě A kolem 12 jsme dorazili po maličké oklice na místo. Sestra nejdříve zaparkovala na parkovišti u obrovského hračkářství, tak jsme ji z toho rychle vyspali. Přece nepůjdem těch 200 metrů pěšky no ne.. Takže musela zase vyjet a zavést nás před obrovský hyperkmarket se smíšeným zbožím. Chvilku mi trvalo než jsem se tam zorientoval, ale za chvíli jsem už zkoušel rifle a tričko v budce, tahal nový stan z regálu:) Znaven tímto programem, jsem po hodince a půl nakupování seděl v mc donaldu nad dvěma dvojtýma cheesemaKdyž jsme odcházeli mrknul jsem na hodinky a bylo 14:15.

Když jsme vyšli ven, slunko už svítilo jak cyp. Tak jsme se tedy vydali na cestu vstříc dalším obchodům s klímou. Proběhli jsme nějaký shop s botama, ale nic nás tam nechytlo. Pak asi dva obchody s nějakým kutilským zbožím a kytkama. A přišlo to, co snad ani přijít nemělo Obchod s jménem ROSS. Z venku vypadal jako sekáč mixnutý s obchodem ,,Za babku". A tak Mirka říká: ,,ale ne že tam budem zase dvě hodiny jak předtím" a my ,,nee rychlovka, projdem a frčíme dále". No nějak nevyšlo. Protože tento obchod skrýval mnoho zajímavého šatstva za zajímavé ceny k útratě těžce vydělaných dolců A tak po první půlhodince jsem si nesl do kabinky 6 kousků.  Za další půlhodinky se mi slečna u zkušebních budek už lehce smála, když jsem nesl dalších pět kousků. A protože holky tam měly asi tak pětkrát více regálů než já a tedy ještě nebyly ready, dal jsem si to do třetice. Samožřejmě jsem si nekoupil všechno, hlavně teda protože jsem měl všechno velké. Takže jsem si nakonec koupil 4 trička velikosti SJedny supr šustky, jedny jeany,ponožky. A nechal tam zbytek mých dýšekA tak se těším zase za měsíc až něco vydělám, až to tam zase rozfofruju.

S plným báglem se už špatně šoupalo po tak velkém nákupním place , takže jsme zavítali ještě do Best buy, kde nás nic neokouzlilo, krom jednoho supr foťáku ve slevě. Tak jsme zašli po druhé a naposled do hypermarketu kde jsme ještě nakoupili nějaké jídlo a pití,a vydali se na cestu zpět domů:)

Cestou jsme se bavili tím, že jsme zastavovali u aut u cesty s cedulkou FOR SALE a fotili je.   Neboť máme v plánu zakoupit nějaké levný,spolehlivý, spořivý vůz. Sice je to frajeřina jezdit čebreným truckem od Jessicy, ale to auto žere jak byk.. A hlavně přece musíme myslet na životní prostředí a globální oteplování, takže chceme sehnat káru co nebude tak žrát

A fajně ve 20:15 jsme dorazili domů. Sice se začal zvedat vítr a lehce se ochladilo, ale to nám nemohlo zabránit udělat zase grill party, protože jsme si koupili krevetky a měli na ně neutuchající chuť. A taky jsme si koupili krabici pívek a tak jsme dvě,tři do sebe hodili a plní dojmů ulehli po těžkém dni.

Ještě bych se vrátil k nákupu pívek, protože to byla sranda. Paní na pokladně si vyžádala I.D. kartu s datem narození od sestry a normálně to datum musela nacvakat do pokladny, aby nám to vůbec mohla prodat. No tady si člověk moc nepochlastá když nemá 21. U nás v obchodě je cedulka že podle práva by měla prodavačka chtít I.D. pokud vypadáte mladší než 40 roků. No sranda.

Tak to byl náš šopovací den. Tak zdarrec a pamatujte na 50 

Hmm tak tohle mě vážně potěšilo 8.7. jsem měl 41 návštěvníků na blogu, rekord Máte všichni moji pochvalu Snad to tak vydrží déle 

Takže jsem se rozhodl. Jestli padne ,,magická" hranice 50 návštěv za den, mám pro Vás připravené jedno luxusní foto 

Jinak pro upřesnění soutěže. Zapojit se samozřejmě mohou pouze registrovaní uživatelé, protože jen u nich lst umí počítat množství návštěv. Takže kdo je neregistrován, bohužel nemůže vyhrát A fakt s tím nemůžu nic udělat

Co se týče mého života v RL. Máme za sebou nejtěžší týden v roce zahrnující Den nezávislosti. V hotelu i steaku bylo lidí jak nikdy takže jsme dřeli jako šroubci. Ale dnes a zítra máme volno. Takže dneska jedeme do Billings trošku rozfofrovat ty těžké dolce co jsme vydělali Možná se stavíme i do aquaparku Takže já frčím. Mějte se fajn a zdarrrec

Tak mě tak napadla supr soutěž Protože mi to tu ukazuje kdo kolikrát navštívil můj blog a vede Geňa, v těsném závěsu Petrrrsek a růžky už vytahuje i Radovánek, tak jsem se rozhodl vyhlásit soutěž o nejvíce checkujícího na mém bloguZatím ještě nevím jaké budou ceny ale určitě nějaké budou , takže je to jen na Vás Váš Jirrikk

výsledek soutěže bude vyhlášen dne 1. října 2007