Připomeňme si nyní jeho hlavní sociálně utopické ideje.Obyvatelé Slunečního státu mají všechno společné, je zde odstraněno jakékoli soukromé vlastnictví, které je pokládáno za pramen sobectví. Žádný nemá vlastní dům, manželku ani děti, vše patří státu, která vše potřebné rozděluje. Lidé mají v podstatě všichni stejné potřeby, jakési minimum a státní úřady pozorně sledují, aby nikdo nedostával více, než zaslouží. Stát vše řídí, počínaje pohlavním životem, jenž se odehrává po dozorem ,,vrchního úředníka pro plození dětí,.. K pohlavnímu styku je třeba povolením přesnou dobu pak určí astrolog a lékař. Campanella tomu přikládá ve svém sociálním systému velký význam, protože výsledkem regulovaného a přísně řízeného plození je prý ,, shoda ve schopnostech, mravech i zevnějšku lidí,, . Současníci jsou si pak tak podobní, že si nic nezávidí. Stát tak nejlépe pečuje o odstranění sobectví: ,, Zbavíme-li se sobectví, zůstane v nás jen láska ke společenství. ,, ve všech oblastech lidského života jsou proto přísně respektovány zájmy státu, ,, zájmy jednotlivců pak jen potud, pokud jsou členy státu,, .
Existuje skutečná rovnost potřeb redukovaných na minimum, ,, nikomu nechybí nic, co je nutné,, . Jednotlivci mohou mít sice někdy různá příní nebo touhy, nemohou jej však v žádném případě uspokojit. Celý život Slunečního státu probíhá podle promyšlených předpisů, jejichž přestoupení se krutě trestá: například ženu, která by z touhy po kráse začala nosit střevíce s vysokými podpatky, potrestají smrtí. Některým viníkům je dovoleni, aby se usmrtili sami, přičemž ostatní občané se rmoutí, že ,, musili odseknout zahnívající úd státu,, . Práce je rozdělena rovnoměrně mezi všechny, všichni tak či onak slouží státu. Společný majetek činí, ,,všechny zároveň bohatými i chudým: bohatými – poněvadž mají všechna, chudými – protože nemají žádné vlastnictví,, .
Základem státu je náboženství. Z toho také vyplývá ,,veliká svornost ve státě, podporovaná trvalou vzájemnou láskou a pomoci,, . Obyvatelé Slunečního státu ,, nemilosrdně pronásledují nepřítele náboženství a státu a říkají, že nejsou hodni, aby byli počítány mezi lidi.
Tomu všemu odpovídají také výrobní poměry. Nemůžeme se zde setkat s obchodem, zbožím výrobou pro trh. Existuje v podstatě jen naturální směna pro přímou spotřebu, peníze se razí jen pro , zpravodaje,, a ,, vyslance,, . Aby nebyly rozvraceny mravy ve státě, obchodují obyvatelé s cizinci jen u městských bran a otroky používají pro práce jen za městem. Sluneční stát je typicky zemědělskou středověkou společností s řemeslnou malovýrobou. Za nejčestnější považují jeho obyvatelé ,, vojenství, zemědělství a chov dobytka,, . Státní reglementace však přináší některé nové prvky: obyvatel= žijí zvláštním kolektivním životem – např. stále se pohybují a pracují v oddílech apod.