Už dávno ne

Milovat a ctít,

to dávno už se nenosí.

Milovat a žít,

o to už se neprosí.

Vítat den a dýchat,

co tohle dneska znamená...

Štěstí s nenávistí míchat,

srdce mdlá, srdce zlomená.

Vnímat krásu kolem sebe,

kdopak ji dnes vidí.

Slunce pálí a sníh zebe,

člověk sám se šidí.

Vidět přírodu, slýchat její šum,

kdo váží si dnes zraku..

Svět patří tajuplným příběhům,

kde zem je plná draků...

Ruku v ruce cestou jít,

kdo tak dneska chodí...

Přitom do stok nesejít,

těžko se tam brodí.

Dotýkat se retem retu,

říkat slůvka smělá.

Dotýkat se prstem květu,

kdo to dneska dělá...

A nakonec život žít jak nelépe to jde,

a překážky překonat plnou silou.

Pak na délce tak nesejde,

když život uniká ti žilou...