01.Duben 2008, napsal Lesni-Vila v 16:37 ... ...Mé básně...

VZPOMÍNKY

Vzpomínám, když poprvé jsi stanul za branou,a tvé oči dívaly se přímo vpřed.Já vzdychla touhou nehranou,a zmateně, z lavičky jsem vstala hned.Vzpomínám, jak ti sluha otevřel,a tys nespouštějíc ze mě oči,do zahrady šel...Vzpomínám jak řasy stínily tvou tvář,když přivíral jsi oči před sluncem.Těm vteřinám žel, jen žel,kdy stával ses mým milencem.Vzpomínám jak něžná slůvka vyplouvala ze tvých úst, jak lodě z přístavu,a jak tvé ruce na mém těle, žádaly sebemenší zástavu.Vzpomínám jak čekals zdali odmítnu tvé líbání,a já držela tvé dlaně na svém těle, na pokrají vnímání.Vzpomínám na tu noc v altánku, jakoby to bylo včera,a ty měl ses probudit vedle mě.To jsem ale nevěděla,že děláš to jen kvůli odměně.Vzpomínám, jak probudila jsem se sama,a ty neležel sji vedle mě.V tu cvhíli nebyla jsem ani trochu dáma,ale jen prostředek k tvé odměně.Vzpomínám, jak stál jsi opět za branou,a prosté oblečení nahradil drahý šat.Já vzdychla bolestí nehranou,že až domů přišel ses mi smát.Vzpomínám jak bolelo mě srdce,a do očí pálila mě sůl.Studené jsem měla ruce,kolena třásla se mi jak stařeně co potřebuje hůl.Vzpomínám jak hrdě odešel jsi, když viděl co se, se mnou stalo,a to že dokázals to právě ty.Jakoby mou duši znovu roztrhalo,co se stalo před lety.Vzpomínám stále na tu krásnou noc,na touhu těl sehranou.A i když zradils mě tak moc,opět bych tě chtěla vidět, jak stojíš za branou...

Kelsey

 
Komentáře (0):