To je básnička pro mého kamaráda, kterého jsem ztratila a o kterém už jsem tady psala Třeba si jí někdy přečteš a uvědomíš si, jak moc mi chybíš, jako moc mi chybí okamžiky s tebou

Přátelství je krásný cit, nemůžeme bez něj být. Co když se ale něco pokazí a přítel tě opustí? Zažívá se strašně moc bolesti.

Vždy jsme si tak krásně povídali, nasmáli se spolu. Byli spolu každý den a nechtělo se nám domů. Krásné časy s tebou bych hned vrátila, kdybych mohla do minulosti, současnost bych zvrátila.

Co jsem asi udělala špatně, že už to není jak to bylo? Umřelo snad veliké přátelství, které v nás obou žilo?

Chci to všechno vrátit zpět a být zas tvá kamarádka. Prožili jsme toho hodně, ta doba byla ale krátká.

Chtěla bych ti mnohé říct, ovšem stačilo by jen pár vět. Že tě zase u sebe chci a to teď ihned.

Přítel se najde lehce, ovšem těžší je, udržet si ho. Je těžké jen tak si říci, vždyť co bylo, bylo. Na závěr chci jenom dodat, že tě mám stále ráda. Stále nosím a nosit budu tebe v srdci, jako kamaráda.