Mám plno oblíbených písní, jedna z nich se jmenuje No regrets od skvostné francouzské chansoniérky Edith Piaf. Ve svém životě, prožil jsem velkou lásku, poznal skvělé přátele a vím, že jsem byl milován. To vše již odvál prach a zmizelo. Mohu za to sám, svými činy. Podvedl jsem lásku a ted tu sám za mřížemi stlučenými ze samoty žiji osud trestance. Každým dnem a každou hodinou vím a sním, že kdybych měl jednu příležitost, tak budu ten nejlepší.. Však život směřuje stále kupředu zapřažen za nejlepší koně, co byli k mání a jejich kočí nikdy nedovolí se vrátit. Děkuji za ty chvíle,které jsme prožili po svém boku. Bylo to nejkrásnější,co mohl kdy člověk zažít. A já skláním poklonu před Bohyní Afroditou, že mi umožnila milovat a být milován plným hrdlem.  Sice je už navždy konec a všechen  ten náš čas, ani setinka sekundy, se už nikdy víc nevrátí, ale kdy se člověku poštěstí, aby večeřel s ní? Lituji však jediného má milá, že jsem tě zradil a proto už se nikdy neshledáme. Já budu dál v cele svých vzpomínek doufat, že mi jednoho dne uvěřiš, že jsi jediná, s kým bych chtěl zbudovat celý vesmír a jen v tvém obětí zavřít oči ke spánku. Věř, že jsem tě miloval. Nevěř mi nic jiného, jen toto. Možná je to málo. Jdu dál do své cely, jdu snít, jdu doufat, že jednoho dne mi uvěříš, že každý den lituji, že jsem vše zníčil..do té doby si již nedovolím křížit tvé cesty.