V noci jsem nemohl zamhouřit oči..prostě to nešlo..přemýšlel jsem nad tím, co jsme zníčil a nenacházel jsem pro sbe slova..jen vím, že v té chvíli jsem si přál abych se nikdy nenarodil, aby místo mě byl někdo jiný, kdo bude žít na plno, já jsem prostě hotovej kluk, stále nd nečím přemýšlím a pak jen koukám z okna a vidím, co vše je pryč..sebevražda jako čin je naprosto neomluvitelná, je to to poslední, nebo spíš to ani není..je to to nejhorší, co mohu udělat..a je jedno, že mě už nebude trápit, či těšit nic..ale co ti kolem? Ne nemohu ani uvažovat, snad jen proto že je to nejjednoduší.. Je zajímavé, několik dní zpět jsem pochopil a možná dnes se utvrdil v tom, že postavit se něčemu je možná i lepší, než nechat udusit i poslední semínko. Ale nevím..opravdu nevím, nejsme si jistý.. Jen říkám, že se člověku uleví, i když se neusmívá a touží nebýt ale ví, že život přináší jak strasti, tak cokoliv jiného.. Připadá mi, že tady často nemám co pohledávat, ale nikdy jsem nechtěl aby můj život byl naplněn tím, že jsem se věnoval něčemu, co mi není příjemné, i když je to jen sen...vždy budeme okovech konvencí našich myšlenek a našich činů..

Když jsem byl malej prcek, tak mi šlo kreslení..fakt mi to šlo..neuměl jsem portréty, to bylo jediné, co jsem prostě neměl v oku, ale jinak mě chválili..až jsem se styděl.. hrozně mě baví psát, dost lidí mě chválí, mě jen přijde, že je to spíš jejich dobrá vůle..:) Občas si připadám, že jsem na tom podobně jako želatinový dost.. jdu se projít na hřbitov a když vidím místo posledního odpočinku nás lidí, tak mě to dojme, procházím kolem a tolik myšlenek, emocí, nadějí a všeho na místě, kde nás obklopuje ticho mrtvých a těch, kteří nikdy nepromluví, jejich činy možná přežijí a s nimi i oni..a v tom si sednu na lavičku a hlava v dlani, jsem tam sám, obklopen stíny stromů a smutných lisdkých očí a uvědomím si, že nejsem tady na světě proto abych chtěl někomu ubližovat, opravdu ne, to raději at se mi už nic z mých snů nesplní a umřu sám v nějaké chatřči na konci světa a k tomu zapomenut, to mi přijde mnohem lepší, než kdybych odešel a lidi si mě spojili s tím parchantem, kterým možná jsem..já se soudit sám nemohu.

V jedné knize o humoru, klaunech a těch kteří nás baví, která se nazývá "Exkurze do tajemství grotesky" je mnoho smutných osudů lidí, mimů a umělců, kteří nás bavili, trahli nám bránici a my jsme jim byli vděčni.. Nemylsím jen Chaplina, on je ten nejslavnější, ale to neznamená, že je nejlepší.. vzpomenete si na Laurela a Hardyho? Na tu dvojku? Pochybuji že víte jak zkončili..já to také nevěděl.. Jako jedni z nejúspěšnějších filmových mágů zůstali v našich srdcích jako hvězdy..Poté co Hardy(ten větší:) zemřel, tak se jeho přítel Stan Laurel stáhl a již nikdy netočil. To je charakter. Podle mě by takové gesto dnes udělal málokdo.. Stan Laurel tím vyjádřil tak moc.. A většina planety na jejich umění postupně zapomínala..tím že se nenacházeli na titulcích novin..Ve svých 76 letech přišel čas i pro Stana, ve zprávách o jeho smrti se pře mnoho důkazů..někdo říká, že zemřel v chudobinci pro staré herce a celý jeho majetek tvořily 4 dolary, jiná zpráva hovoří, že zemřel ve svém bytě u moře, které tak miloval.. Tato smutná informace obletěla svět..a to odstartovalo obrovský kolotoč událostí..jejich filmy se znovu hrály v kinech po světě, knihy o jejich bohatém životě se prodávaly v milionech.. Na internetu jsme našel rozhovor s Laurelovou bývalou manželkou, která na něj nikdy nezapomene, a vždy když chodí dávat růži na jeho hrob, tak dá ještě jednu na hrob dalšího velikána, mylsím Bustera Keatona, je možné že jej neznáte..ale věřte mi, nebo ne, určitě vás rozesmíval..a byl slavný a nemsírně talentovaný..a jestli se na nás dívá tak mu je možná líto, že se nenajde nikdo, kdo by pečoval o to místo, kde jej při jeho poslední cestě doprovázely tisíce lidí..

Proč to tady vlastně řeším? Možná jen z rozmaru..nebo jsem fakt úplně hotovej.. nebo mi přijde nespravedlivé, že tito, kteří nevedli války a nezabíjeli své nepřátele leží zapomenuti? Přemýšlejte si v teple vašich domovů a klidu vašich životů a posudte o čem život vlastně je a o čem není.. A važte si těch, kteří vás miluji a nedají vás.. všichni nemají takové štěstí...tak vypněte ten hloupý počítač a běžte žít.