Dnes jsem našel na jedné stránce tohle..je to dost silný, dost drsný..myslím, že to poučení na konci by mělo bejt. Nezahrávejte si s chemií, nemusíte mít štěstí, jako ten, co psal tyhle řádky..Popravdě, bylo mi špatně, když jsem četl o tom hnusným svinstvu. Nikdy to do svýho těla nevpravím. Nikdy. Je mi z toho uplně blbě. To si radši vezmu do každý ruky 5kilovou čínku a na záda batoh s boardem a vyběhnu si kopec do Jehnic, a pak do soběšic a vím, že budu uplně vyřízenej, budu rád že budu rád, ale nikdy nezkusím tohle svinstvo. To si radši omotám možná i gumovej provaz k noze a skočím z mostu(myslím bungee:) pro adrenalin...no on bude adrenalin dokončit semestr a chodit k tomu do práce.

Takže teď ti popíšu tu hezčí část braní heráku - a asi začneme od úplnýho začátku - od chvíle kdy mi to poprvý přišlo jako dobrej nápad .....

Byl jsem v pohodě. Sice jsem zrovna neudělal zkoušku na ČVUT, ale to už se mi stalo tolikrát že už mi to bylo fakt jedno. No ale tu písemku jsem psal v posluchárně spolu s mým dobrým kámošem. Ten nakonec dopadnul stejně - vyhodili nás. Po písemce jsme dumali co jako dál a on říkal že si pojede koupit nějakej herák. Byl prima den, začátek března, venku svítilo jarní slunce a foukal svěží vítr. Došli jsme na plac do Jakubský a kolem a kámoš začal zkušeným okem přejíždět po tvářích lidí kteří tam posedávali a relaxovali. I já jsem po chvilce pozorování zjistil že někteří z nich tam jsou "pracovně". Následovala akce zakoupení paketu (0,2 gramu heráku) za 200 a cesta do Spořky. Prostě, když si herák koupí matro, obvykle zamíří do nejbližšího otevřenýho činžáku a tam se sjede) - nahoře u výtahu bylo krásný klidný místečko ......... říkal jsem si - tak ......... a za deset minut je ze mě herák. Nebál jsem se ničeho, vždyť i o trávě se toho napovídalo a výsledek? Neškodná legrace!

Kámoš vytáhnul nádobíčko. Tou dobou si ještě nešlehal, takže nám stačil proužek alobalu tak 5*20 cm, který vyhladil a ohnul tak aby se vytvořila drážka. Stočit z vizitky trubičku a nasypat půlku paketu na plech již bylo dílem okamžiku. Kámoš začal a ukázal mi jak na to. Trubička se strčí do pusy, jednou rukou se chytí plech a druhou zapalovač. Je dobré nastavit co nejmenší plamen, aby se matroš nespekl. No a začal čadit. Hnědý prášexe po přiblížení zapalovače (zezdola) začal šqařit, až z něj byla kapka, ne nepodobná kalafuně. Z kapky stoupal dým - heroinový kouř. Kámoš samozřejmě nelenil a sál jako klíště. Naklonil plech aby mohla kapička stékat a sledoval ji zapalovačem i trubkou. Když dojel ke konci, otočil kormidlo a přejel to zase zpátky. Paxlastně zavřel oči a podal mi to. A já udělal to samý. Takhle jsme to každej ještě jednou sjeli a bylo po matroši. Čekal jsem co bude - a nemusel jsem čekat dlouho.

Z ulice k nám doléhal šum města, holubi si sedali na otevřené okno co bylo poblíž a já se opřel o schod co jsem měl za zády. Heroin se mi dostával do mozku. Bylo to nádherný. Ne, to je slabý. Bylo to geniálně dokonalý. Veškerý negativní podněty zmizely a já se koupal v gejzírech totální pohody ...... Kámoš ležel vedle mě a nepřítomně si prohlížel okolí. Starej, špinavej barák byl najednou taqzrušující a dokonalej ! Celým tělem mi projížděly vlny blaha a spokojenosti. Výsledek zkoušky na kterou jsem se učil přes týden mi byl u prdele - nádhera. Nebylo to podobný sexu, tomu namáhavýmu boji za uspokojení - byla to krystalicky čistá a relaxovaná pohoda. Byl jsem plnej dobra a radosti - zmizela chuť se někam hnát, tělo jakoby se vypnulo. Chtělo se mi smát - jak jednoduchý je dosáhnout stavu maximální blaženosti a extáze - lidi se celý život pachtí za něčím co je nemůže tak uspokojit jako trocha tohohle prášku. Pohledem na sebe skrz naše miniaturní zorničky jsme beze slova zakončili ten obřad......

Šli jsme pomalu a bylo nám jedno kam. Jenom pozorovat ten film který jsme sledovali bylo úžasný ...... vidět ty lidi okolo jak někam pospíchají a plout okolo nich. Město bylo TAK překrásný. Pomohli jsme vozíčkáři do obchodu, smáli se bezstarostností a brouzdali městem. Pozvracel jsem se, ale vůbec mi to nevadilo. Bylo to příjemné.Zvracel jsem vodu, ne takový to svinstvo co člověqětšinou bleje, prostě vodu. Skoro mi bylo líto když jsem skončil.

Chtěl jsem tu chvíli zastavit, už navždy se cítit jako tehdy ....... a paxe poprvý ozval rozum, který mi říkal že to zkrátka nepůjde ....... že takhle se bohužel žít celou dobu nedá, že se budu muset vrátit na zem. Po takových čtyřech hodinách jsme se vydali každý svou cestou. Dojel jsem domů a šel spát .....

Ráno už mi zbyla jenom vzpomínka ....... a POCIT. Tenhle pocit se mi pak vracel častěji a častěji ....... Ten POCIT mi říkal - "Zkus to znovu". A taxem ho poslouchal. Návštěvy za Kotvou a časem i jinde byly čím dál častější, staly se součástí mého života. Stejně jako ty krásné chvíle po dokouření poslední kapky na plechu. Život se zdál být fajn - konečně dostal smysl. Smutný smysl. Ale chodil jsme i rád do práce - když jsme končil, hřála mě představa že dneska jsem si vydělal minimálně na xxxxxxx gramů. Ano, gramů. Časem přestaly stačit pakety a já začal kupovat půlky nebo rovnou celý gramy. Tělu už nestačil herák za stovku,. potřeboval jsem víc .....

Pak následoval tak půlrok drsnýho prasení , kdy jsem se zdráhal koupit si hamburger, ale ani sekundu mi netrvalo rozhodování mezi gramem jo nebo ne ...... Byl jsem prima závislej. Není to špatný, jen to nemůže trvat věčně. Bohužel tohle někomu nedojde ..... a tak ztrácíme kámoše a černý kroniky se radujou .....

Konec přišel sám od sebe. Zjistil jsem že už dávno to není cesta jaxe hodit do pohody, ale spíš že je to věčnej boj jak nebejt v prdeli. A taxem přestal. Drsný !!!!!! Něco takovýho jsem teda nečekal. Znova jsem začal a znova skončil. Dneska doufám (myslím, vím), že je to definitivně za mnou. Bylo to hezký, bylo to zajímavý, ale ........... bylo to o hubu ! Herák žije jen a jen pro sebe, nemyslí na ostatní. V jeho mozku se pořád odráží obraz dalšího gramu, jeho dny jsou nepřetržitou honičkou za dalším a dalším matrošm. Za každou cenu ! Hned ! Přes mrtvoly ! Svoje !!! NeeeeeeeeeeeeEEEEEEEEEE !!!!

Heroin není droga která by ti mohla něco dát. Jasně, zpočátku se budeš cítit v pohodě, ale to časem přejde. Já třeba už nechci herák ani vidět. Jsou tu lepší drogy. Alkohol, MARIHUANA, LSD, ecstasy. Každá z nich ti dá víc než ten línej fialovo - hnědej prášek. Pokud nejsi vyloženě magor, můžeš tyhle látky užívat celej život. Herák těžko. Nepotkal jsem člověka co by to vychytal. Jo - a když slyšíte ty svině poslance jak brojí proti drogám a feťákům, často z nich lezou argumenty, který se hodí jen a jen na herák a jeho uživatele ... Dokud tu budou lidi co to berou, dotud tu budou mít protidrogaři na koho ukazovat prstem. Hele, tohle není agitka nějakejch zaslepenejch blbců z Národní protidrogové Centrály. Ne. Já jsem si s herákem užil svoje. Nechal jsem toho zavčasu, ale tobě by se to nemuselo podařit. Ber jiný drogy, ty tě nezničí. Herák jo.

Při braní heráku jsem zjistil co doopravdy znamená slovo "závislost". Asi se ti zatím zdá že protidrogaři přehánějí s popisem trosek co kradou a zabíjejí jen aby měli na nástřel. Nelžou úplně. Tohle existuje když jsi herák. Ne, nebudu to protahovat - závěr znáte. Berte drogy a budete OK. Berte herák a půjdete do hajzlu ......

Jeden soukromý postřeh - kdyby byla bývala stanovena ostrá hranice mezi heroinem a ostatními drogami, dá se předpokládat, že bych ho nikdy nebyl zkusil. Bohužel, žádná hranice tu nebyla. Našim milým zákonodárcům dá zřejmě míň práce schválit zákony které postihují užívání všech drog (kromě těch které jsou tak rozšířené že by snahy zakázat je stejně vyzněly naprázdno) než myslet. Já vím, myšlení bolí. A voliči mají rádi jednoduchá řešení ! Zakažme drogy a postřílejme ty, kterým alkohol a tabák nevoní. Jsou jiní, jsou nenormální, jsou to zrůdy ! Protestuješ ? Aha - propagátor drog ! !!! Ty snad chlapečku nevíš že to je trestné ? Vy víte že svým postupem vedete mladé lidi do heroinové zkázy ...... ale proč ne, že ? Aspoň budete mít feťáky na které si budete moci ukazovat a na kterých se bude báječně pěstovat vaše politická hvězda ! Bravissimo, podívejte se milé děti na toho feťáka ! Co na tom že jsem ho vyrobil, co na tom že trpí ? Hlavně že slouží svému účelu - je z něj odstrašující příklad ! Vidíte ? Severa má pravdu ! Komorous má pravdu ! Vacek má pravdu ! ONI přece chtějí naše dobro ! Chtějí zakázat feťáky ! Zakázat lidi ! Ale vy, kdo sledujete televizi a radujete se nad každým kilogramem zabavené marihuany - vy už nejste lidi ! Vy jste produkt. Poslušný, v normě, hodný produkt ! A neodvažujte se myslet nezávisle. Potom vás označí za zmetek a půjdete na smetiště ! Takže pozor - v našem státě víme jak na feťáky. Umíme si poradit s lidmi kteří by si (hahahahahaha) chtěli žít po svém a nikomu neubližovat ! Módní je přece válka ! Musíte bojovat ! Pak budete vlastenci ! Pak budete akceptovatelní ! Zabíjejte a vražděte ! Rabujte ! Ale nezapomínejte platit daně, všiváci !

Deprese ? Zklamání nad životem ? Možná. Ale dnes (částečně pomocí drog, částečně studiem filozofických škol) vidím na jakých pilířích stojí současná civilizace. Vy doufám také. My lidé jsme nešťastnou náhodou ovládli svět - a dokud se nepozabíjíme navzájem, budeme tu vládnout. A spolu s námi tu budou drogy. Jako způsob jak zachránit naši skomírající civilizaci před záhubou. Je to na nás. Můžeme poslouchat jednoduchá řešení a zaniknout ...... nebo myslet a přežít věky. Je to na nás. Ne, na vás. Já už si svoje vybral. Vybral jsem si život. Život, který je v dnešních podmínkách stále méně možný - svobodný život. Líbí se mi tu a chci žít dál. Ale jestli někdy přijde chvíle kdy mě někdo zatkne za "přechovávání marihuany", jeho život zbytečně skončí. Můj brzo poté. Včera jsem si to zkusil ...... můj nůž na krku cizího člověka. Nakonec jsem toho zloděje nechal utéci i s mými penězi ..... byla to chyba ? Měl jsem zabít ? Nevím. Jediné co vím je že my jsme lidi. Máme své nedostatky i výhody. Jednou z výhod je otevřenost. Jednou z činností co my lidi můžeme dělat je intoxikovat se. Látkami. Látkami které nějaký chytrý pán uznal za legální a jejichž nesprávné užívání má denně na svědomí nespočet životů. Anebo látkami které se tomu pánovi nezdály a tak je raději označil jako "nelegální léky". Můj problém je v tom že já jsem jinde než průměr. Ne, já se nechci vyvyšovat, nechci někoho shazovat. Jenom moje mysl je víc otevřená než bývá zvykem. Naše tělo - naše hračka. Ne ! Nikdy nebyli lidé svobodní do té míry aby se sebou mohli dělat co chtějí. A nikdy nebudou ! Vždy tu bude ta pomaleji a omezeněji myslící většina, která má strach z nového a nepoznaného, která ochotně označí všechno neznámé za nepřirozené - a vyhraje.

Nevím jak to celé zakončit - snad jen že život je prima knížka. Jenom ji nesmíme brát moc vážně. Nesmíme se ji bát zahodit když se nám přestane líbit. Takhle to vidím já.