Dnes jsem se probudil celkem čilej kolem deváte, maminka poslouchala MTV a četla noviny(jo nedělám si legraci) vylezl jsem z postele, obékl se, a stejně jako včera jsem hodně rychle zvedl čínku no a zase rychle jsem ji položil, jako včera. V posteli jsem si četl chvíli povídky od Franze Kafky, ale ráno bylo krásně a já si prostě nechtěl kazit krásný den tou depresí se kterou to "mistr" psal. Vzal jsme si ještě jednou tu krátkou 
novelku Cizinec a dával jsme si bacha hlavně na začátek, který sjem poprvé trochu zasklil. Jestli má někdo o literaturu zájem jako o literaturu, ne jako tragickej předmět ve škole v ještě tragičtějším podání Frau Strakové, tak doporučuju. Čtení o justičním omylu, v našem případě o justiční vraždě je dost drsná sonda do naší duše, jako vážně. Ještě dlouho poté, co jsem odložil knihu jsem přemýšlel nad systémem co máme..jestli má cenu jít k volbám, nebo jestli ty "parchanty(s dědou nazýváme poeticky..kurvy šikmovoký:D)" nevyházet z oken..bylo mi z toho trochu těžko. Ale rád bych se podělil posledními dvěma větami, které ukončily novelu,jsou hodně kruté a odzbrojující.

..."Jako by mě ten prudký hněv očistil ode všeho zlého a jako by mne zbavil naděje, já pod tou nocí těžkou hvězdami a znameními se poprvé otevíral něžné netečnosti světa. A protože jsem vnímal, jak se mi podobá, jak se mi bratrsky podobá, já cítil, že jsem býval štastný, že dosud štastný jsem. Ještě aby se všechno dovršilo, abych si nepřipadal tak sám, mohl jsem si už jen přát hustý dav diváků, který mi přijdě na popravu a uvítá mě s pokřikem plným nenávisti."

Dopoledne jsem ještě celkem akčně, když mi bylo dobře(pod vlivem antibiotik..) jsem odstrojil stromeček a na youtube jsem si našel film "I am legend" s Wilem Smithem, jakožto poslendím přeživším. Film jsme našel rozdělený na 16 částí, což se dalo čekat a dalo se to. Film to je celkem po americku úchvatnej..drsný záběry na liduprázdnej NY mě dostaly. Film jsem si pustil přes dataprojektor na zed, takže takové malé kino..:)No ale bohužel někdo z Warner-Brothers, někdo přes copyright:) se asi zrovna vzbudil a našel na youtube jejich velkej trhák na netu,a aby si lidi jako my film zkoukli, aniž by platili kinu dýžko.. Když jsem se díval, tak ten film byl vložen "One day ago"..no a jak se dělo co se dělo, tak se postupně ty části začaly mazat, zkoukl jsem destátou část a ten film se mi líbil takhle free..ale do kina bych se na něj nenechal vytáhnout. Bohužel ten člověk to nechal mazat dřív, než jsem to dokoukal..ale nevadí.
Odpoledne přijeli bratranci, ale já neměl prostě chut vidět svý prkno v náručí těch písklat, no a se vší technikou co mi spočívala v pokoji, projektor, notas, reprobedny...:)jsem měl obavy, tak jsem vzal notas s modemem z pokoje a ten zamčel. Takže jsme si s klukama pouštěli pohádky, ne ledajaký, ale Toma a Jerryho, myslím ty starý a fakt mě to dostalo, hlavně že většina  z těch krátkometrážních filmů dostala oscara za animáč. Jestli můžu doporučit tak nejvíc se nám líbil díl Dr. Jekyll and Mr. Mouse, na youtube to všechno je..:))Nasmáli jsme se to jsme si pustili ještě několik dílů ze seriálu Wacky races, jestli to znáte z cartoon network, já jsem na tom vyrůstal:D No a klukům se hrozně líbila blondýnka v růžovým bouráku, jo a její jméno je Penelopa Pitstop, byli z ní totálně odvaření, hlavně když vyhrála.
Kluci odjeli a já jsem spal a probudil jsem se s jendím songem co valil na jendom hudebním kanálu, byla to pecka od Roba Dougana Clubbed to death a uplně jsem si vzpoměl na starý časy a na matrix a dostal jsem se zpátky na střední školu a uvědomil jsem si, jaký trdlo jsem byl..no a ve čtvrtáku si uvědomil, že přecejen 
a fakt jsem vždycky rád jel tím naším busem se všema mladšíma spoluškolákama do tý naší trapný školy..jo a taky jsem si uvědomil, že ve třídě jsem měl fakt rád jen několik lidí, prostě mi vadilo, jak jsme se k sobě chovali a to jsem nezažil nikdy jindy ale v tu chvíli mi došlo, že jsem tam měl a mám takovou skupinku lidí, na kterých mi těžce záleží a beru je jako svoje nej. Domnívám se, že téměř všichni byli na tom galaplese, který jsem vinou 
nemoci prošvihl. Je večer a já do sebe nacpal dnes už poslední pribinák a asi to zabalím, tak přeju sladký sny lidi.