Atentát na Reinharda Heydricha (Operace Anthropoid) byl spáchán 27. května 1942 v Praze-Libni. Atentát provedli českoslovenští výsadkáři Josef Valčík, Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Jednalo se o ojedinělý diverzní atentát na představitele německých ozbrojených sil v průběhu celé II. světové války. Nutno říci, že se jendá o velice komplikované téma, moc se o tom nemluví, ale domnívám se, že díky tomuto atentátu se československo na konci války nebralo za spojence třetí říše, ale jak říkám, jakákoliv diskuze je plná protikladů.

- Atentát měl být zrušen, kvůli vysoké hrozbě a z obav o neuskutečnění
-Obrovská smůla, která prováděla hrdiny Gabčika a Kubiše, o které bych chtěl hovořit později, ale o to více.
- Atentát rozehrál strastiplnou a vražednou hru v československu, tisíce lidí vraždeny na ulicích, odvozy do koncentračních táborů a další zvěrstva, která jsou naprosto neomluvitelná.

Atentát:
Ráno 27. května odjeli atentátníci tramvají na Žižkov, kde si vyzvedli jízdní kola, na kterých dorazili před 9 hodinou ranní do Holešovic. V Holešovicích se setkali s Valčíkem, který šel zaujmout své místo na pravé straně komunikace. Gabčík zatím pod kabátem sestavil svůj samopal. Heydrich po snídani strávil čas se svojí rodinou a okolo 10 hodiny ranní se vydává směr Pražský hrad. V rozporu s nařízením nebyl jeho automobil stále ještě opancéřovaný.
Sten gun Mk.VI, britský samopal z roku 1941

Heydrich jel ten den v otevřeném voze Mercedes ze svého sídla na zámku v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Valčík dal ostatním výsadkářům signál o přijíždějícím vozu pomocí kapesního zrcátka. Když se automobil objevil v zatáčce, odhodil Gabčík svůj kabát a vytasil svůj samopal a následně se pokusil střílet na vůz, jeho samopal Sten však selhal. Heydrich nařídil řidiči vozu, aby zastavil a začal po atentátníkovi střílet ze své pistole. Tato chyba ho nejspíše stála život. Automobil zastavil přímo před Kubišem, který na auto hodil granát. Neodhadl ale přesně vzdálenost a tak minul cíl. Granát explodoval poblíž automobilu, u jeho zadní pneumatiky. Detonace byla tak silná, že se vysypala okna projíždějící tramvaje. Střepiny z výbuchu zasáhly Kubiše do obličeje. Oba dva Němci vyskočili z poničeného vozu s pistolí v ruce. Řidič Klein se vydal za krví oslepeným Kubišem, po kterém začal střílet. Kubiš se po chvíli vzpamatoval a střelbou do vzduchu si proklestil cestu vyděšeným davem přihlížejících. Nasedl na kolo a ujel na záchytné místo v Libni.

Mezitím se vydal Heydrich pronásledovat Gabčíka, strhla se krátká přestřelka pistolemi, po chvilce se však Heydrich hroutí na zem a potácí se směrem zpět k autu, kde padá na jeho kapotu. Klein přestává pronásledovat Kubiše, vrací se ke zraněnému nadřízenému a na rozkaz Heydricha začíná pronásledovat Gabčíka. Heydrich mezitím bojuje s rozsáhlým vnitřním zraněním, jelikož má díky explozi zlomené žebro, části zlomeniny se mu dostávají do sleziny. Hroutí se na kapotu mercedesu. Jeho utrpení sleduje hlouček cestujicích z tramvaje, avšak raněnému v esesácké uniformě nepřijde nikdo na pomoc.

Gabčík utekl do kopce, kde se chtěl schovat v jednom obchodě, bohužel pro něho majitel řeznictví Brauner byl stoupencem nacistů a tak vyběhl ven a přivolal Kleina, jenž vběhl do obchodu. Gabčík nemaje jiný únik, vyrazil proti Kleinovi, kterého postřelil do nohy. Klein přikázal Braunerovi, aby Gabčíka pronásledoval, ten se ale pro úkol nijak nenadchl a učinil pouze několik váhavých kroků. Gabčík mezitím zmizel v postranních uličkách.

Jedna žena z přihlížejících poznala ve zraněném říšského protektora a začala pro něho shánět odvoz do nemocnice. Po chvilce zmatků byla získána dodávka převážející leštidlo a Heydrich se dostal okolo 11 hodiny do nemocnice Na Bulovce. Zraněného Heydricha přijal lékař Vladimír Šnajdr, který se ujal prvního ošetření. Německý přednosta kliniky profesor Dick později provedl podrobné vyšetření. Výsledek rentgenových snímků ukázal rozsah těžkého zranění. Heydrich měl po atentátu zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Heydrich požadoval příjezd specialisty z Berlína, ale po přesvědčování souhlasil s operací na místě po příjezdu specialisty Hollbauma. Zpráva o atentátu se začala postupně šířit. Okolo 12. hodiny jí obdrželo gestapo, následoval Karl Hermann Frank, Hitler.

Heydrich upadl 3. června do komatu a 4. června v 4:30 zemřel na otravu krve v nemocnici Bulovka.

Smrt Heydricha byla jen počátkem následujících událostí.


Dne 27. května vstoupil v platnost zákaz nočního vycházení.
V prvních dnech po atentátu bylo Němci vzato mnoho nevinných lidí jako rukojmí. Na parašutisty byla vypsána odměna milión říšských marek.
Tento čin měl pro český národ dalekosáhlé následky. Nacistický teror ještě zesílil.
Již 28. května zahájili nacisté popravy pro schvalovaní atentátu na Heydricha, do 4. června jen v Praze bylo popraveno 442 osob. V reakci na atentát nacisté zavraždili přes patnáct tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice a Ležáky. Zároveň atentát vzbudil ve světě takový ohlas, že na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích.

Okupanti svůj teror částečně zmírnili po dopadení atentátníků dne 18. června 1942 v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Při této akci zahynuli jak oba atentátníci, tak pět dalších výsadkářů.