Andělův sen
Mr_Dadi

I tento večer sedím na větvi stromu před oknem tvým,
připrven odehnat všechny černé sny a noční můry zlé,
pozorujíce šedý, klidně a tiše z komínu stoupající dým.
Jsem soustředěný, hrdý a chrabrý jako ostatní andělé!

Do tvých snů se chci dnes opět jako lstivý zloděj vkrást,
snad podaří se mi myšlenky tvé ve všední  realitu zmást.
Kdy zjistíš, že jsem  přeci více než jen strážný anděl tvůj,
kdy do tmy křičís: prosím neodcházej lásko, počkej, stůj!

V polovině cesty od vaší branky pryč, mě tvá slova zastavují.
Šálí mě sluch? Sním? Nebo opravdu ve větru ta slova poletují?
Nesměle se proto k tobě a tvým prosbám čelem hrdě otáčím,
v tu chvíli již objimáš mě a tvé polibky sladké ti oplácet nestačím!

Ještě vychutnávám si onu krásnou a nezapomenutelnou chvíli s tebou,
avšak něco probouzí mě! To mé bělavé a bosé nohy mě v zimě zebou.
Nerad zjišťuji, že na větvi stromu nedaleko tvého okna stále sám sedím.
Chtěl jsem být součástí tvého dnešního snu. Byl jsem? To vskutku nevím.