Trápí mě spousta věcí, se kterými nemůžu nic udělat. Trápí mě, že nemám moc s tím nic udělat. Trápí mě, že mi nedokáže nikdo pomoci, aby se věci změnili, tak jak bych si přál, aby byly. Trápí mě, každé probuzení, kdy vím, že to ani dnes nedokáži změnit. Trápí mě, pomyšlení na to že nemůžu být s princeznou, kterou nesmírě miluji! ANO miluji, opravdu miluji a i kdybych zničil celý svět a zůstal poslední, s kým by mohla promluvit, tak by se ke mně otočila zády a její mlčení by mě bodalo více než tisíce střepyů z rozbitého zrcadla ledové královny! Trápí mě, že mi zřejmě dlouho neodpstí beruška, pro kterou jsem chtěl dýchat a položit jí k nohám celý svět. Trápí mě, že už o mě nestojí a nechce o mě nic vědět, natož se ke mě znát. Trápí mě, moje prostořekost, která mě dostává do nepříjemných situací. Trápí mě, že mě nemiluješ! Trápí mě, že už nikdy neuvidím tvůj hřejivý úsměv a plápolající plamínky radosti v tvých očích, které mě vždy uhranuly a lákali do tvé náruče. Trápí mě, že už možná nikdy nenajdu nikoho jako jsi TY. Trápí mě, že všude kolem mě je spoustu lásky, ale mě se velikým oblukem vyhýbá, jako se vyhýbají  lidé překračují žebráka na promoklé ulici.
  Ale i přes vše co mě trápí se nevzdávám a věřím. Věřím tomu, že vše co mě trápí se v dobré obrátí . Dokud mám víru, hrdost a dobré kamarády, vím že na dně jen tak neskončím a stále budu kráčet s hlavou vzpřímenou do boje, který se může zdátí předem takřka prohraným. Stále mám zrnko naděje, které si schovám do koženého váčku, přivážu ho okolo krku a přivinu k srdci, kde ho budu hřát a cítit. že ho mám stále u sebe. Střemhla se potom vrhnu do víru boje a bez oledů a zábran položm svůj život pro lásku!
   Sem najivní? Já to vím! Ale dokud mám naději, tak se nikdy nevzdám! Třeba to nedopadne dobře dnes, zítra, za měsíc, snad ani za rok či roky. Třeba si budu muset počka do dalšího života, ale nevzdám to. Nevěříš? Doufám, že jdenou uvěříš ....