...Valentýn... 12.Únor 2008
Valentýn...už jen to slovo samotné mi vhání slzy do očí...
po třech letech je to první valentýn, který trávím o samotě... a tak nějak mám čas na zamyšlení...když chodím kolem těch výloh, kde je velkými čísly napsáno datum 14. 2. a vedle toho nebo pod tím VALENTÝN, tak si říkám, kam ten dnešní svět spěje...
to už vážně potřebujeme i svátek na to, abychom někomu řekli, že je pro nás důležitý, případně řekli ta dvě magická slůvka "miluju tě"? Nikdy před tím mě nenapadlo o tom přemýšlet...možná to bylo proto, že můj tehdejší přítel valentýna tak prožíval a já mu nechtěla kazit radost... jenomže teď je kompletně jiná situace...nejde jen o to, že jsem momentálně "single"...to mě vlastně docela baví...ale spíš o to, že si uvědomuju, jak je tenhle svátek absurdní... když někoho milujeme, měli bychom mu to dávat na jevo každý den...ne jen jeden den v roce...to je docela málo, nemyslíte? No, když už jsem tedy položila tuto řecnickou otázku...tak ji převedeme na neřecnickou....co si o tom myslíte vy? Napište to do komentářů...budu jen ráda...
