1943

07.Červenec 2009

Bez! Bez!!   Chodidla mi zacinaji mrznout a tezce lapam po dechu. Ruce v behu odrazi prekazejici vetve...Bez!
 Slysim znovu ten rozkaz. Posloucham. Jako vojak. Bezim dal,i kdyz sily uz mi rychle dochazi.
Soustred se! Musis se soustredit! Dychej! Bez!      Nebo te dostane....
      Ne! To nikdy! JA se nevzdam!     Nohy ztezkly...vazi tunu...starch ochromil vsechny smysly a vse se zpomalilo....
Blizi se...pomalu...,ale neodvratne.Slysim motor...
    Kola nehlucne jedou po lesni ceste.  Nedokazu odolat a v rychlosti otocim hlavu za sebe.........Je tu........
Prisel si pro me....citim  horky dech motoru za zady...dochazi mi,ze uz neuniknu. Neni kam. Neni jak.
    
     Bylo to rychle. Silena bolest kdyz valec najel na spicky prstu u nohou,drtil kotniky,holenni kosti...kolena...a pak je konec.
 
Mou mrtvolu zakopou primo tam, v lese. Tak jako vsechny prede mnou.... Ale ja nechci!!! napsal/a: Onixka 22:45 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář