'Prijd do klubu v 11,Marek.'  Mrka na me z displeje mobilu textovka.
''Takze se prece jenom ozval...'' usklibnu se v duchu. ''Uz jsem ani nedoufala...''
Mrknu na hodinky,deset pryc.Tak to abych sebou hodila,cesta do klubu mi zabere tak pul hodiny. Jeste se obliknout...kde mam ty tmave modry uzky dziny?
Za par minut jsem hotova,sbalim klice od bytu,mobil a penezenku, hodim vsechno do kabelky a saham po kabatu,ktery visi vedle dveri na vesaku. Rychly pohled do zrcadla...kouka na me holka v cernem kabate se smutnyma ocima.
Obcas samu sebe nepoznavam...
 Zabouchnu dvere,zamknu a sbiham schody. Jelikoz bydlim v prvnim patre,povazuju za naprosto zbytecny pouzivat vytah.
 

     ''Ahoj!'' Zakricim na jeho zada a doufam,ze me slysel.Je tu hluk,hlasita hudba a hodne lidi.Patek vecer.
Slysel. Otoci se a odpovi :'' Cau.''  ''Je tu s tebou Richard?'' Zeptam se. Marek se otoci a mavne rukou smerem k lidem tancicim na parketu. Snazim se pohledem zachytit Richadovu vysokou postavu nebo alespon jeho tmave hnede vlasy...Najdenou ho spatrim,diva se smerem k nam.Ocni kontakt,usmev a zvednuti sklenicky k pripitku.Opetuju usmev.Zvednout sklenicku na pozdrav uz ale nestacim,protoze v tu chvili me chytne Marek za predlokti a tahne davem smere ven.
  Ostry ledovy vzduch mi rozrine plice pri nadechu. Okolo vchodu postava par lidi a kouri. ''Pojd tamhle na roh.'' Nadhodi a uz odchazi.Pomalu jdu za nim. Opru se o zed klubu a cekam,az promluvi. Nemam poneti, co od nej muzu cekat.Divam se na nej a vidim cloveka,se kterym jsem stravila tri roky zivota a i kdyz jsme se rozesli,moje city k nemu se nezmenily.K memu prekvapeni. V kapse kabatu me hreje prvni snimek naseho malickeho. Vytahnu ho. ''Chces se podivat?'' '' Co to je?'' ''Nase dite.'' Odpovim.
  '' Dost jsem o tom premyslel...o nas... a...nejde to,nemuzu byt otcem.Je mi teprve petadvacet! Chci si uzivat zivota a ne se starat o nejaky mimino a mit rodinu! Jednou jo,ale ne ted!Pochop,ze je to brzy! A i kdyz nebudeme spolu,porad budu vedet,ze jsem tata.Ze mam nekde dite a to ja nechci!''
  ''Ja to chapu.Nemyslis ale,ze uz s tim ted tezko neco udelam??''
Mlci.Diva se do zeme a spickou boty kope do kaminku.
Nahle prestane a podiva se na me. ''Nech si to vzit.''
  Ztuhnu sokem. ''To nemyslis vazne?!!'' ''Myslim.''
''NE.''
''NE?? Ty kravo blba! Co si o sobe myslis?? Si od tebe nenecham podelat zivot!!! Se toho zbavis nebo...''
 '' Co? Co udelas? Hmmm??''


  Rozrazil jsem dvere klubu,vybehl ven a ... utikal jsem k nim,ale pozde. Nestihl jsem to. Uslysel jsem jen skripeni brzd a jeji vykrik. Lezela na silnici ,uzky prouzek krve vytekal z ust. napsal/a: Onixka 22:07 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář