SPUSŤ: Sněhová digitální koulovačka :)
03.Květen 2007, napsal Picchiatello_Micaela w 16:18
Byla tma a temno, mě bylo to jedno.
Byla zima, byl chlad, wšude mlha a smrad.

Když kráčíš ulicí a jen lampy swítí,

ta welká dáwka úzkosti se na tebe řítí.

Wšude stíny kolem tebe tancujou
a zwláštní twary po zdech malujou.

Tak nemusíš se přece tolik bát,

stíny zmizí když se jim začneš nehorázně smát.

Wim, že občas člowěku do smíchu není,
ale wěř, že wždy se to nějak změní.
Když bolí tě něco jak žiletka w žíle
a momentálně je tohle twoje nejhorší chwíle.

Wěř, že čas je lék na to co bolí,
čas je lék, co wětšinu bolesti zhojí.

Ale jsou i wěci, co wryjou se ti hluboko.

W jejich zhojení newěříš ani na oko.

Jsou i wěci co bolí tak moc,
že nestačí ani jedna proplakaná noc.

Wěř, že žiwot je bahno a jen swině se w něm umí brodit.
Je spoustu lidí schopných tě do howen shodit.
 
Komentáře (0):